Jesenicko
"Při rýžování jde o čas". Soutěž zlatokopů ovládly Slovenky

Necelá stovka zlatokopů se v sobotu již po čtyřiadvacáté utkala o vítězství v soutěži v rýžování zlata ve Zlatých Horách na Jesenicku. Tradiční trofej pro absolutního vítěze, zlatou pánev starosty města, tentokrát získala Ĺubica Ťažká ze Slovenska. Mezi muži byl nejlepší Jan Kořenář, kategorii žen ovládla další Slovenka Daniela Múčková.

Podoba soutěže se už léta nemění. Zlatokopové při ní stojí po kolena v kádi s vodou a pokoušejí se vyrýžovat zlatinky, malé zlaté šupiny, z kbelíku písku. "Počet zlatinek v kbelíku je u každé kategorie jiný. Jejich přesný počet znají jen rozhodčí. Při rýžování jde o čas. Pokud však zlatokop nenajde všechny zlatinky, dostává trestné minuty," řekla Blanka Čarnogurská, vedoucí Městských kulturních zařízení Zlaté Hory, které klání pořádají spolu s klubem moravskoslezských zlatokopů.

Vzhledem k tomu, že se zlatinky měří na milimetry, najít jich alespoň pět, což bylo minimální množství v kbelících, dalo i cvičeným zlatokopům často hodně práce. Vyrýžované šupinky si soutěžící ukládali do speciálních ampulek, načež je spočítali rozhodčí. "Zlatinky, které zlatokopové vyrýžují, si mohou nechat. Rozhodně díky nim ale nezbohatnou," sdělila Čarnogurská, podle které si letos organizátoři na celou soutěž vystačili s pouhými deseti gramy zlata.

Kromě mužských a ženských kategorií se soutěžilo také mezi juniory, dětmi, VIP hosty a svou speciální kategorii měli i hosté z jihočeských Vodňan, partnerského města Zlatých Hor. Celkem se klání zúčastnilo 96 soutěžících. Kromě České republiky a Slovenska přijeli také z Polska, Německa a Belgie. Areálem Zlatokopeckého skanzenu, který akci pravidelně hostí, prošlo za celý den na 1500 návštěvníků.

Dobývání zlata má na Zlatohorsku staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, někteří odborníci však počátek těžby cenného kovu odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobá těžba zlata zde skončila v polovině 90. let.