Špatní rodiče
Průzkum: české děti hrají "zakázané" hry, vybírají si je samy

Čeští rodiče mnohdy nevědí, pro jakou věkovou skupinu jsou určeny počítačové hry, které dětem kupují. Mezinárodní průzkum organizace ISFE (Interactive Software Federation of Europe) ukázal, že jen málo z nich zná a využívá systém PEGI klasifikující hry na základě jejich věkové vhodnosti. Jako počítačové hry přitom autoři průzkumu označují hry nejen pro stolní počítače, ale také pro herní konzole, přenosná herní zařízení, tablety a mobilní telefony.

Zatímco v evropském průměru systém PEGI zná zhruba polovina respondentů, v Česku to byla pouhá čtvrtina. Navíc jen sedm procent rodičů deklaruje, že tento systém reálně využívají při pořizování her svým potomkům. "O to spíš tato statistika zaráží při vědomí, že více než polovina dětí ve věku 10-15 let a více než třetina ve věku 6-9 let hraje alespoň občas hry, které by se jim z hlediska věkového hodnocení vůbec neměly dostat do rukou," uvedla společnost Scio, která shrnutí výsledků průzkumu zveřejnila.

Analýza nákupního chování rodičů přitom ukázala, že děti z 1. stupně základních škol jsou téměř v polovině případů u nákupu hry, takže se zřejmě podílejí na výběru. Ve srovnání s evropským průměrem je však v tuzemsku dvojnásobek rodičů dětí ve věku od šesti do devíti let, kteří raději počítačové hry svým potomkům vůbec nekupují.

Postoj tuzemských rodičů k počítačovým hrám je poměrně rozporuplný. "Zatímco podíl pozitivního hodnocení her většinou osciluje kolem evropského průměru, rodičů, kteří hodnotí hry negativně, je u nás výrazně více než ve zbytku Evropy," uvedlo Scio.

Čeští rodiče na hrách oceňují především jejich zábavnost, uvedlo to 78 procent dotázaných. Osmapadesát procent si cení prohloubení prvku soutěživosti a zhruba polovina posílení kreativity. Pouze necelá pětina rodičů přitom u svých dětí pozoruje, že se v důsledku hraní her zvyšuje jejich agresivita.

Podle ředitele vzdělávací společnosti Scio Ondřeje Šteffla jsou hry součástí moderního vzdělávání stejně jako filmy nebo knihy. "Nic se samozřejmě nesmí přehánět a dítě by rozhodně nemělo hrát neomezeně, na druhou stranu zakazovat dětem hrát úplně je kontraproduktivní. Mnohem lepší je zjistit, které hry mohou dítě rozvíjet, a pak využít dětskou herní vášeň k bezděčnému vzdělávání," řekl.

Do průzkumu organizace ISFE se zapojilo několik tisíc respondentů ze šestnácti evropských zemí. V Česku se ho zúčastnilo 651 lidí.