První duben
Už po staletí si z druhých děláme blázny. Kde se vzal apríl?

Pro bublinky do vodováhy, mezery do žebříku či komáří sádlo se už dnes prvního dubna neposílá, přesto je v tento den potřeba být ve střehu a nevypínat moc mozkové závity.

První dubnový den je totiž od nepaměti dnem všelijakých žertů a šprýmů. V anglosaském světě je nazýván "dnem všech bláznů" a v Itálii či ve Francii se mu říká "aprílová ryba". Ve Španělsku ovšem pozor, tam se podobné taškařiny obyčejně dělají 28. prosince na Den svatých Neviňátek.

Aprílová žertovná tradice je rozšířena v řadě zemí světa a datuje se asi do 17. století. První známá písemná zmínka o vyvádění aprílem v českých zemích je z roku 1690 a pochází z pera Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století jsou v české literatuře zprávy o prvodubnovém vtipkování již poměrně časté.

Podle jedné z teorií má obyčej původ ve druhé polovině 16. století ve Francii, kde král Karel IX. v roce 1564 ediktem roussillonským stanovil začátek nového roku na 1. leden. Někde ho totiž slavili 25. března na Den zvěstování Panny Marie. A ti, kteří se tímto ediktem neřídili a slavili příchod nového roku stále celý týden do 1. dubna, údajně dali vzniknout "dni všech bláznů".