Od kolébky do hrobu
V kladrubském hřebčíně je i hřbitov pro zaměstnance

V areálu Národního hřebčína Kladruby nad Labem je i historický hřbitov, který sloužil zvláště pro zaměstnance hřebčína. Nejstarší hroby jsou z konce 17. století, pohřbívá se na něm ale dodnes. Místo svého posledního odpočinku zde našli i čtyři bývalí ředitelé hřebčína. Hřebčín kdysi spadal přímo pod správu císařského dvora ve Vídni, čímž se lišil od okolních poddanských vsí.

"Zaměstnanci byli osvobozeni od roboty, respektive dalších poddanských služeb. Domnívám se, že samospráva hřebčína obsahovala vše od kolébky až do hrobu. Proto tu byl i hřbitov," uvedl ředitel Národního hřebčína Jiří Machek.

Uprostřed hřbitova stojí barokní hřbitovní kaple Povýšení svatého kříže z roku 1671. V její venkovní stěně je zazděn i nejstarší náhrobek, který sem byl přenesen z dřívějšího hřbitova v obci Kladruby. V kryptě kaple byl pohřben i jeden z ředitelů hřebčína Johannn Lobkowitz, který zemřel v roce 1846.

Na hřbitově spočívají i další bývalí ředitelé: Romuald Melcher von Reuterburg, který zemřel v roce 1813, Rudolf Hofbauer, poslední podléhající Habsburkům v roce 1920, a František Lerche, který vedl i hřebčín v Napajedlích a zemřel v roce 1986. V Kladrubech je pohřben také mistr sportu a významný hipolog Jiří David. Některé staré náhrobky uvádějí i postavení mrtvého, například c.k. sloužící z Kladrub nebo c.k. vrchní sloužící.

Kladrubský hřbitov se zhruba 150 hroby spravuje obec. Pohřbívali se na něm i lidé, kteří v hřebčíně nepracovali. Je volně přístupný, dvakrát ročně se na něm konají prohlídky s průvodcem.