Walkman byl každodenním společníkem několika generací. Co na něj říkají dnešní děti, zhýčkané smartphony a iPody? Takovou otázku si položili filmaři Benny a Rafi Fineovi a několika dětem ve věku od šesti do třinácti kazetový přehrávač ukázali. Rakce byly vskutku komické. "Cítím se jako Indiana Jones," popisovala své pocity dvanáctiletá Elle, když se snažila přijít na kloub tomu, jak záhadné zařízení funguje.
Děti zvyklé na tenké přístroje s dotykovými displeji dostaly do ruky starý walkman Sony, který do obchodů vstoupil v roce 1979. Černý tlustý přístroj s mnoha tlačítky měly ve většině případů poprvé v ruce a nevěděly si s ním moc rady.
"Co to je," ptala se devítiletá dívenka a začala si neznámou věc prohlížet. "Nevzdám to," nedala se a přemýšlela, co to může být. Poté, co děti přístroj obhlédly a dumaly, na co může sloužit, dozvěděly se, že je to hudební přehrávač a dostaly do ruky kazetu. To se ukázalo jako další problém, když děti netušily, jak kazetu do přístroje zasunout....
Některé děti boj s kazetou vzdaly po několika minutách dloubání a poklepávání na dvířka walkmanu, další časem zjistily, jak se dají otevřít. Když se dětem konečně podařilo dostat kazetu do přístroje, divily se, proč neslyší žádnou hudbu. "Je to vypnuté, protože když chcete poslouchat, musíte tam mít sluchátka," vysvětloval zkušeně sedmiletý Evan. Následně tedy malí posluchači dostali stará velká sluchátka. Teprve potom ti mohli spokojeně poslouchat hudbu.
Když dostaly otázku, jestli preferují dnešní, nebo dřívější technologii, většina měla jasno: iPhony a iPody. "Připadám si líně, když tohle říkám, ale tady musíte něco dělat," řekla Elle. Další se podivovali, jak to že mohou kazetu přehrát jen jednou, i nad tíhou přístroje.
