Zájem Čechů o balonové létání odstartoval v roce 2006 film Vratné lahve, ve kterém hraje v novodobé české kinematografii horkovzdušný balon poprvé větší úlohu. Brněnská firma Balóny Kubíček, která celosvětově patří mezi největší výrobce, vyrobí ročně téměř stovku balonů. V Česku zůstane zhruba pět procent výroby, celkem je v zemi registrováno 238 horkovzdušných balonů.
"Poté co byl tento film v kinech, začaly v továrně zvonit telefony a lidé si začali objednávat balony pro komerční využití," uvedl David Kopáč, vedoucí obchodního oddělení tuzemského výrobce balonů, společnosti Balóny Kubíček. Určitý vývoj v počtu zakázek z Česka sice byl znát i před uvedením Vratných lahví do kin, nebyl ale zdaleka tak významný. Další oživení trhu je podle Kopáče znát v posledních letech, kdy opadla hospodářská krize a lidé mají více peněz, které jsou ochotni utratit za zábavu.
Větší počet provozovatelů nabízejících lety s balonem se podle Lukáše Brady z pražské společnosti Bohemia Balon odráží v poklesu cen vyhlídkových letů. Zatímco před pěti lety stála letenka pro jednoho člověka zhruba šest a půl tisíce korun, dnes se vyhlídkové lety nad hlavním městem prodávají kolem čtyř tisíc korun. Společnost provozující tři horkovzdušné balony ročně přepraví kolem šesti set pasažérů.
Létat je možné jen za příznivého počasí. Zásadním faktorem je rychlost větru, která se při startu musí pohybovat mezi třemi a pěti metry za sekundu. V Praze navíc musí foukat vítr z jihu. Lidé mají kvůli atraktivním výhledům zájem startovat především z centra města. Létá se tak například z Kampy nebo Císařské louky a vítr nesmí z bezpečnostních důvodů zanést balon nad Pražský hrad nebo nad letiště v Ruzyni.
Přestože s balonem není možné létat proti větru, i u tohoto typu stroje je povinnost, aby pilot balon stoprocentně ovládal, uvedl Jiří Fiala z Úřadu pro civilní letectví (ÚCL), který má sekci balonového létání na starosti. Podmínkou pro získání oprávnění pro létání s balonem je podobně jako v autoškole vzdělávací kurz, absolvování minimálně šestnácti letových hodin a poté složení zkoušek z teoretické přípravy a praktické ukázky pilotáže pod dohledem pracovníka UCL. Po absolvování dalších padesáti hodin a přezkoušení pak zájemce může pilotovat i komerční lety s balonem.
Samotné pořízení horkovzdušného balonu není nikterak levné. Nejběžnější základní typ pro pilota a tři až čtyři pasažéry vyjde na zhruba milion korun. Cena se ale může lišit od zhruba poloviční sumy za typ, který unese jen pilota sedícího na sedadle s tlakovou nádobou za zády, až po balony s košem pro desítky osob nebo balony netypických tvarů. Modely například v podobě půllitru piva nebo s obličeji animovaných postaviček mohou vyjít i na několik milionů korun, dodal Kopáč.
