Dvě mláďata zpětně šlechtěných praturů se narodila tento týden v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Pratuři, stejně jako další velcí kopytníci v rezervaci, rodí mláďata zcela bez asistence člověka. Pratuří samice poodejde od stáda a mládě ponechá na skrytém místě. Vrací se pak k němu pouze proto, aby ho nakojila. Někdy ponechává mládě v úkrytu i několik dní.
"Zatímco první letošní mládě zůstalo mimo stádo celý den, druhé se ke skupině připojilo téměř hned," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina "Jedno z mláďat si krátce po narození začalo hrát s jedním z pratuřích telat, které se v rezervaci narodilo v loňském roce," popsal první chvíle jednoho z čerstvých mláďat Michal Köpping, fotograf projektu.
Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Do Milovic byli dopraveni jeden samec a pět samic v říjnu roku 2015 z Nizozemska, kde místní nadace Taurus Foundation pracuje v rámci projektu TaurOs na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity. Cílem projektu je vyšlechtit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi. Loni se v rezervaci narodilo pět mláďat praturů, z toho jedna dvojčata.
Pratur je předkem domácího skotu. Pro býky je typická černá srst s bílým nebo mírně nažloutlým úhořím pruhem na zádech. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata se vyznačují také bílým zbarvením okolí nozder a tlamy, stejně jako slonovinově zbarvenými rohy s černými špičkami. Poslední pratur uhynul v roce 1627 v polské královské oboře Jaktorów, kde dožívaly poslední kusy poté, co člověk ve volné přírodě tento druh vyhubil.
O zpětné šlechtění praturů se pokoušeli již mezi světovými válkami v Německu. Pokus se však nepovedl a zvířata praturovi neodpovídala věrně vzhledem ani chováním, vykazují zvýšenou agresivitu kvůli zařazení španělského bojového skotu do chovu. Výsledkem je takzvaný Heckův skot, který se občas objevuje i v některých zoologických zahradách a soukromých chovech, v České republice například na Šumavě. Kvůli odlišnostem od původního druhu se s ním však jako s náhradou za původní pratury nepočítá. Proto bylo zpětné šlechtění v Nizozemsku v roce 2008 zahájeno od nuly, tentokrát na vědeckém základě a s využitím výsledků genetických výzkumů.
