Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem letos očekává narození asi šedesáti hříbat. Zhruba polovina z nich se narodí ve Slatiňanech, kde chovají starokladrubského vraníka. První hříbě by mohlo přijít na svět za dva týdny. Informoval o tom manažer hipoaktivit Jaromír Štěpánek.
Starokladrubským klisnám se nikdy nerodí bílá hříbata, jsou tmavá a s věkem postupně zbělají. Klisna je březí 333 dnů, po narození je hříbě půl roku s matkou, potom odchází na tři roky do "hříběcí školky" ve slavické oboře. Po návratu do hřebčína začíná kůň s výcvikem.
"Tři roky hříbata sleduje tým lidí, jestli nemají předkus, hodnotí se jejich velikost i charakter. Třídí se a třídí, s některými koňmi se počítá do plemenitby, jiné čeká výcvik," řekl Štěpánek.
Ve "školce" koně rozvíjejí svoje dovednosti a návyky. Ve výcvikové škole je čeká několik let práce, starokladrubští koně dospívají v sedmi letech a dožívají se 25 až 30 let. Hřebčíny v Kladrubech a Slatiňanech chovají okolo 480 až 520 starokladrubských běloušů a vraníků. Nyní není po tomto vzácném plemenu poptávka.
"Loni se nám nedařilo prodávat. Kladruby vyprodaly až závěrem sezony. V současnosti hřebčín praská ve švech. Je 1500 starokladrubských koní, stovka je v zahraničí, zbytek v Čechách. Koně jsou dlouhověcí a všichni, kdo si starokladrubáky chtěli pořídit, už je asi mají," řekl Štěpánek.
Za počátek založení hřebčína se považuje rok 1579, kdy mu císař Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Starokladrubský kůň je jediné původní plemeno chované na českém území. Koně bývají například součástí slavnostního ceremoniálu Hradní stráže nebo se využívají při státních návštěvách. Některé koně zase čeká sportovní kariéra ve spřežení. Starokladrubáky vlastní i dánský a švédský královský dvůr.
