Královédvorská zoo se bojí pytláků. Nosorožcům uřezala rohy

Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem začala řezat chovaným nosorožcům rohy. Reaguje tím na incident ve francouzské zoo Thoiry, kde pytláci na začátku března kvůli rohovině usmrtili nosorožce a uřízli mu roh. Zoologové ve královédvorské odstranili roh prvnímu nosorožci, samci nosorožce bílého jižního, Pamirovi. V této zoo nyní žije 21 nosorožců.

O rohy nosorožců mají zájem především země ve východní Asii, kde se používají v tradiční medicíně. Přestože byl prodej a nákup nosorožčích rohů v celém světě zakázán v roce 1977, kvůli rostoucí poptávce po rozích je pytláci dále zabíjejí. Na černém trhu může kilogram rohoviny vynést okolo 60 tisíc dolarů (1,5 milionu korun).

Uřezání rohů je jedním z bezpečnostních opatření, kterým se dvorští chovatelé snaží snížit riziko případného útoku na zoo. "Rozhodnutí odstranit rohy našim nosorožcům nebylo jednoduché. Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké a bezpečnost zvířat je pro nás na prvním místě. Nosorožci bez rohu jsou bezesporu lepší variantou než nosorožci zabití," uvedl ředitel zoo Přemysl Rabas.

Nosorožec Pamir byl před uříznutím rohu motorovou pilou uspán. "Zákrok trval necelou hodinu a proběhl bez komplikací," uvedl kurátor nosorožců Jiří Hrubý. Rohy zoo zkrátí všem zvířatům, u nichž je to potřeba. "Například samec Natal si je obrušuje sám, v takovém případě to tedy není nutné," doplnil Rabas.


K odstranění rohu nepřistoupila zahrada poprvé. Rohy občas zvířatům zoologové zkracují kvůli jejich bezpečnosti při transportech nebo z jiných zdravotních důvodů. "Zákrok je pro zvíře zcela bezbolestný, rohy nosorožce jsou v podstatě něco jako slepené chlupy nebo nehty. Mají i stejné složení. Navíc odstranění není nevratné, rohy zvířatům dorůstají," řekl Rabas.

Ke zkrácení rohu jako k opatření před útoky pytláků přistoupila nejen královédvorská zoo. Minulý týden se v reakci na útok ve Francii k tomuto kroku podle mluvčí zoo Andrey Jiroušové odhodlala senegalská přírodní rezervace Bandia. Při krácení rohů tam pomáhali odborníci ze ZOO Dvůr Králové. V Evropě oznámila záměr uřezat svým nosorožcům rohy belgická zoo Pairi Daiza a další ho zvažují.

ZOO Dvůr Králové, která patří kraji, je hlavním iniciátorem světové kampaně, která chce upozornit na kritickou situaci nosorožců ve volné přírodě. Zoo v rámci kampaně v září 2014 spálila zhruba 50 kilogramů nosorožčích rohů. Hlavním důvodem, proč nosorožců v přírodě ubývá, je poptávka po jejich rohovině, která přitom nemá léčebné účinky, které jsou jí přisuzovány.