V plzeňské zoo se vylíhla po několikaleté přestávce tři mláďata jihoamerického pštrosa nandu pampového. Na dalších vejcích ještě samec sedí. Chovatelé tak doufají, že přibude až devět dalších mláďat. Kvůli chladnému počasí malí pštrosi nemohou být ve venkovním výběhu, který obývají spolu s kapybarami a lamami vikuňa, a tak jsou zatím k vidění ve vnitřní expozici v pavilonu afrických kopytníků.
Společnost jim dočasně dělají dvě obyčejná kuřata, která je mají podle chovatelů naučit zobat. Nandu pampové zoo poprvé rozmnožila ještě na svém původním místě v Doudlevcích v roce 1958. V lochotínském areálu je chová od roku 1998, poprvé se mláďata vylíhla v roce 2001, současný odchov je v novodobé historii asi čtvrtý. Kromě nandu pampových se v Plzni v minulosti podařilo rozmnožit také pštrosa emu hnědého z Austrálie, přímo před očima návštěvníků vyseděl tři kuřata také pštros africký dvouprstý.
Na rozdíl od afrických pštrosů je nandu menší, má tři prsty, opeřenou hlavu, krk a stehna. Každé křídlo je zakončeno drápem, který ptáci používají k boji s predátory. Měří až 160 centimetrů a váží asi 25 kilogramů. Dokáže běžet až padesátikilometrovou rychlostí a přeplavat i poměrně široké řeky, uvedl Vobruba.
Nandu pampoví žijí ve skupinách, kde samec vládne až šestičlennému harému. Na mělký důlek vyhrabaný v půdě snášejí vejce všechny samice - každá 11 až 18 vajec. Sedí na nich samec, který je schopen vysedět 30, 50 a výjimečně údajně až 80 vajec. Mláďata váží po vylíhnutí kolem 400 gramů, to je třikrát méně než u afrického pštrosa. Ve venkovním výběhu by měli návštěvníci plzeňské zoo vidět malé pštrosy podle počasí - zhruba od poloviny července či od začátku srpna.
