Milovický bývalý vojenský prostor spásají nejen divocí koně, ale nově i pratuři. Ti byli přivezeni do aklimatizační ohrady, v ní zůstanou měsíc a poté budou vypuštěni na čtyřicetihektarovou plochu, kde už se několik měsíců pohybuje stádo patnácti divokých koní. Společně tak zvířata pomohou s údržbou pastviny, kde se vyskytují vzácné rostliny i motýli.
Kamion s pratury dorazil do Milovic zhruba v 5.00, poté dostala zvířata čas na zklidnění, do aklimatizační ohrady byla vyložena po 7.00. "Pořízení praturů stálo zhruba 350 tisíc korun," uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Dotaci na nákup poskytl Středočeský kraj.
Kombinace koní a turů by měla zajistit, aby se tyto druhy doplňovaly při spásání ploch. Koně více pojídají traviny, tuři náletové dřeviny a byliny, které koně nežerou. To by mělo zajistit, že pastva je spásána rovnoměrně a vytvářejí se tak dobré podmínky pro různorodý výskyt rostlin včetně vzácného hořce křížatého a nepřímo i pro vzácného motýla modráska Reberolova.
Jedná se o takzvaně zpětně šlechtěná zvířata, protože pratuři vyhynuli v 17. století, na českém území zřejmě ve 12. až 13. století. V pravěku to byl u nás hojně rozšířený druh. Nálezy pratura v ČR pocházejí i ze středověku, například z Budče na Kladensku nebo pražského Vyšehradu. Nizozemská organizace Taurus Foundation od roku 2008 pracuje na znovuvyšlechtění pratura z jemu podobných druhů domácího skotu.
Zpětně šlechtění pratuři v Milovicích budou prvním stádem ve střední a východní Evropě. Býk a pět mladých jalovic přijeli kamionem z Holandska. Nejstaršímu zvířeti jsou dva roky a měsíc, nejmladší kus je třináctiměsíční. Další zvířata ze stejného transportu budou vypuštěna v Rumunsku.
Časem by se stádo koní a turů mělo rozrůst na desítky kusů. První hříbata by se měla narodit už příští rok, pratuři jsou nyní rok až dva staří, pohlavně dospívají okolo třetího roku. "Mláďata by měla být zhruba za dva roky," doplnil Dostál.
Zvířata na pastvině nejsou přikrmována, podle Dostála k tomu dojde pouze v případě, že by byla plocha dlouhodobě pokrytá vrstvou sněhu. Také zásobování vodou je zajištěno přímo z vrtu na pastvině, voda je z něj čerpána pomocí čerpadla poháněného větrem.
První pokus o znovuvyšlechtění pratura uskutečnili ve 20. a 30. letech 20. století bratři Heckové v Německu. Vytvořili takzvaný Heckův skot, který je dodnes chován v některých zoologických zahradách. Zvířata však neodpovídají původním praturům svojí celkovou konstitucí, zbarvením a velikostí, ani tvarem a velikostí rohů. Proto nizozemská Taurus Foundation začala se zpětným šlechtěním praturů znovu s využitím nejmodernějších genetických analýz. V Evropě existují ještě další dva projekty zpětného šlechtění pratura.
Dosud se zpětně šlechtění pratuři objevili kromě Holandska pouze v lokalitách v jižní Evropě: ve Faia Brava v Portugalsku, v Campanarios ve Španělsku a v chorvatském pohoří Velebit.
