Věznice ve středočeských Jiřicích začala chovat daňky a ovce. Daňky vypustila do dvanáctihektarové obory, kterou oplotili odsouzení. O zvířata a zeleň se prozatím stará pětice vězňů, časem by jich zde měly pracovat desítky. Podle ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala projekt nejen přinese smysluplné využití pozemků, ale také naučí odsouzené pracovním návykům a novým dovednostem.
Vězeňská služba uvádí, že způsob chovu daňků v Jiřicích je prvním obdobným projektem v celé Evropě. Stádo zatím tvoří devět zvířat, z toho dva samci. Věznici daňky darovali soukromí chovatelé. Velikost obory umožňuje chov až sta kusů, Jiřice plánují skupinu zhruba 40 až 50 dospělých jedinců, kteří se budou dále množit. Příští rok by se vězeňská fauna měla rozšířit ještě o jeleny. Výhledově věznice uvažuje i o prodeji masa.
Přikrmování daňků, úpravy pozemku, kontrolu plotů, sušení sena a pěstování krmné řepy či mrkve budou mít na starosti vězni, kteří už v nedaleké ohradě pečují o sedm ovcí a tři kamerunské kozy. Samostatné rozhodování při péči o zvířata by mělo vést k posílení zodpovědnosti odsouzených.
Ředitel věznice Petr Suk řekl, že o práci je mezi vězni zájem už kvůli možnosti kontaktu se zvířaty. I jeden z vězňů novinářům potvrdil, že se na zvířata denně těší a že živé tvory z oken věznice rádi pozorují i ti odsouzení, kteří se o ně přímo nestarají. Suk by v budoucnu chtěl zdejší chov ovcí i daňků předvádět dětem z mateřských a základních škol.
Jiřice se od jiných českých věznic liší v tom, že disponují celkem 50 hektary pozemků, které dříve využívala sovětská armáda. Správa půdy má i svá úskalí: na některých místech například vznikají náznaky černých skládek. I tomu by měla oplocená obora zabránit.
Několik jiřických vězňů se od června stará také o včely v úlech, které sami vyrobili. Pečují i o záhony a obnovený ovocný sad. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána jsou zdejší projekty dalším krokem k humanizaci českého vězeňství, jejímž cílem je i to, aby se vězni dokázali zařadit zpět do společnosti jako slušní občané.
Trestní ústavy chovaly zvířata už po první světové válce, a to kvůli nedostatku potravin. V hospodářských dvorech vězni vykrmovali vepře odpadem z vězeňských kuchyní, starali se také o králíky a drůbež. Situace s nedostatkem základních potřeb se opakovala i po druhé světové válce, kdy ministerstvo spravedlnosti zřizovalo justiční statky. Po jejich zrušení v roce 1953 pracovala část vězňů v jednotných zemědělských družstvech a na státních statcích, stát však preferoval jejich využití v dolech a továrnách.
V Jiřicích má koncem příštího roku vzniknout také takzvaná otevřená věznice, která by měla vězně před propuštěním připravit na návrat do běžného života. Odsouzení budou ubytováni v několika domech bez mříží a bez dozorců, přičemž celý areál bude obehnán zdí a monitorován kamerami. Pobyt se má blížit životním podmínkám na svobodě. Projekt vyjde na 23 milionů korun.
