Když se evakuovalo okolí jaderné elektrárny Fukušima, lidé za sebou nechali mnoho zvířat. Ta přeživší ale našla svého hrdinu - stará se o ně pětapadesátiletý bývalý dělník, který si tak vysloužil přezdívku "ochránce fukušimských zvířat". Žije s nimi v "radioaktivní zóně" a dopřává jim každodenní péči.
Pětapadesátiletý Naoto Macumura se i přes varování zdravotníků vrátil do své rodné Fukušimy a je nyní známý spíše jako "poslední muž z Fukušimy". Díky tomu, že se zde denně stará v radioaktivní zóně o zapomenuté domácí mazlíčky a ostatní hospodářská zvířata, která zde dlouho žila opuštěná, si vysloužil další přezdívku: "ochránce fukušimských zvířat".
Macumura žil od dětství v malém městečku Tomioka ve fukušimské prefektuře. Po katastrofě, kvůli které došlo v březnu 2011 k havárii jaderné elektrárny, se musel spolu s ostatními 200 tisíci obyvateli odstěhovat. Během zemětřesení došlo k téměř 900 otřesům a "dotřesy" trvaly až do června. Zkázu však způsobila až následná 38 metrů vysoká vlna tsunami, zničeno bylo až 45 tisíc budov a katastrofa si vyžádala podle oficiálních údajů 15 889 lidských životů plus přes dva tisíce pohřešovaných lidí.
Macumura pracoval ve městě jako dělník a jeho rodina zde měla farmu, a tak se sem původně vrátil jen pro svá zvířata. Zpočátku měl strach z negativního dopadu záření na jeho zdraví, ale když uviděl, kolik zvířat v radioaktivní zóně přežilo, rozhodl se zůstat a převzít situaci do svých rukou. Jejich přežití je podle něj zázrak - a tak prý je pro něj jejich zdraví přednější než to jeho. "Stejně bych na něco zemřel," tvrdí podle deníku Mirror ochránce. Když Macumura poprvé přijel do Tomioky, všechna zvířata se seběhla k jeho náklaďáku - psi začali štěkat a prosit o jídlo a pití. Bylo na nich prý zcela jasně vidět, že jsou hladoví a vyčerpaní.
Žijí zde opuštěné kočky, toulaví psi, divoká i domácí prasata, skot, a dokonce i pštrosi. Spousta zvířat ale do té doby zemřela hlady či žízní, protože zůstala přivázaná ve stodolách nebo stájích. Macumura je v současnosti jediným člověkem, který v uzavřené zóně žije. Samozřejmě nepije místní vodu ani nejí potraviny ze zamořené oblasti, vše si dováží z "bezpečí". Péče o zvířata není zrovna jednoduchá, naštěstí se najdou dobří lidé, kteří Macumurovi pravidelně zasílají jak peněžní podporu, tak i krmení či pelíšky a hračky pro zvířátka. Podporu našel "ochránce" i na sociální síti - jeho příběh má na Facebooku téměř třicet tisíc příznivců.
