Pardubický kraj chce pro Střední školu chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem postavit novou jízdárnu. Současná zrezavělá plechová stavba snižuje šanci nejstaršího velkého hřebčína na světě na zápis do UNESCO.
"Když tam přijedou komisaři z UNESCO, určitě se budou ptát, co tady ta jízdárna dělá," řekl náměstek hejtmana Roman Línek. O zápis kulturní krajiny na prestižní seznam bude hřebčín usilovat příští rok.
Jízdárna a jídelna, někdy také nazývaná Parlament, stojí v blízkosti opraveného zámku. Oba objekty jsou socialistické stavby, které nezapadají do chráněné krajiny hřebčína. Obě jsou proto na demoličním seznamu, uvedl Línek.
"Chceme na novou jízdárnu čerpat peníze z evropských fondů. Pravděpodobně se vejde do areálu školy. Měla by mít rozměry 60 krát 20 metrů, na výšku deset metrů," upřesnil Línek.
Hejtmanství se chce do ledna rozhodnout, jak bude dál postupovat. Do té doby vznikne studie, která naznačí vhodné místo pro novou jízdárnu i orientační náklady. "Pak bychom spustili prováděcí projekt, abychom během příštího roku stihli požádat o dotace," řekl Línek.
Jezdeckou školu zřizuje kraj a navštěvuje ji kolem 120 učňů. Po třech letech studia získají výuční list v oboru jezdec a chovatel koní. Po vyučení ne všichni absolventi zůstávají u koní, v chovatelství jsou totiž velmi nízké mzdy, poznamenal ředitel školy František Horák.
"Jízdárna nemá rozměry, které by měla mít, ale pro výuku stačí. Fungovat ještě mohla, rekonstrukce by stačila, ale chápu, že by rezatá plechovka kazila pohled na hřebčín," dodal Horák.
Hřebčín v Kladrubech založil 4. dubna 1579 císař Rudolf II., který mu také udělil status císařského dvorního hřebčína. Nyní chová zhruba 500 koní. Od roku 2002 je národní kulturní památkou. Loni dokončil nákladné rekonstrukce za 350 milionů korun, opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími. Zároveň připravuje druhou etapu oprav přibližně za 100 milionů korun. Na investici chce získat evropské dotace.
