Za posledních deset let se potkani stali už běžnými domácími mazlíčky a lidé se na ně už nedívají s despektem. V Česku jsou desítky chovatelských stanic, také jejich počet se zvyšuje, řekla na chovatelském veletrhu Propet v Brně Helena Krupičková, která je pořadatelkou výstavy a dlouholetou chovatelkou.
"Potkani jsou už dnes běžní domácí mazlíčci, lidé se nad tím už tolik nepozastavují jako před deseti lety," uvedla Krupičková.
Potkani mají podobně jako psi průkaz původu. Existuje už i specializovaná organizace sdružující chovatele. Mezi odchovaným potkanem a tím, co žije na smetišti, je podle Krupičkové rozdíl jako mezi psem a vlkem. Odchovaní mohou být rezaví, modří, jantaroví, mohou mít kudrnatou srst. Chovatelé většinou nemají doma jedno zvíře ale minimálně dvě. Lidé se jim věnují jako domácím mazlíčkům. "Křeček, morče, potkan, to už je dnes srovnatelné," uvedla Krupičková.
Domácí mazlíčci byli vyšlechtěni z jedinců užívaných v laboratořích k pokusným účelům. Jsou prý neobyčejně čistotní, hraví a překvapivě inteligentní. K chovu v domácnosti stačí krytá klícka, ve které mohou šplhat a skákat. Nevyžadují speciální péči nebo stravu.
Potkani jsou největšími myšovitými hlodavci žijícími ve střední Evropě. Délka jejich těla bez ocasu může dosahovat až 27 centimetrů, největší jedinci váží až půl kilogramu. Původní domovinou potkanů je východní Asie, do Evropy i Ameriky se dostali patrně až v 18. století na lodích s nákladem potravin či zemědělských výpěstků. V nových sídlech v podstatě vytlačili své nejbližší příbuzné - krysy.
