Pražská zoo má párek pand červených, samice je ze Švédska

Návštěvníci pražské zoo mohou v expozici blízko hlavního vchodu spatřit novou pandu červenou. Jde o roční samici Wilmu, kterou zoo získala ze Švédska koncem května. Od té doby byla v zázemí, aby si zvykla na nové prostředí. Pražská zoo, která pandy červené chová od roku 1955, tak má nyní celý pár. Samec Pat nedávno oslavil desáté narozeniny.

Wilma se narodila loni v červnu ve švédském městě Eskilstuna. "Wilma je v dobré kondici a váží 4,04 kilogramu," uvedl Pavel Brandl z pražské zoo. "Je to první z našich pand, která už vyrostla na dietě s vysokým obsahem vlákniny a minimem jednoduchých cukrů."

Pat se stal v roce 2012 otcem mláděte Akima, šlo o první úspěšný odchov pand červených v pražské zoo. Chov těchto pand je náročný, neboť jde o velmi choulostivé šelmy. Chov je obtížný proto, že je těžké sestavit vhodný pár, který by byl schopný reprodukce a byl spolu schopný žít.

Panda červená byla dříve považována za blízkou příbuznou pandy velké. Zoologové ji však později vymezili samostatnou čeleď pandovitých, zatímco pandu velkou zařadili mezi medvědovité. Panda červená se podobně jako panda velká také živí bambusem, ale na rozdíl od ní konzumuje i další druhy rostlin, ptačí vajíčka a loví i drobné živočichy. Potravu si přidržuje zvláštním šestým prstem tvořeným výrůstkem zápěstní kosti.

Dospělá panda váží tři až šest kilogramů a s ocasem může měřit až 110 centimetrů. Samice jsou březí kolem 115 dnů a rodí většinou jedno až dvě mláďata. Narozená mláďata váží kolem 100 gramů, jsou slepá, holá a matka se o ně stará po dobu jednoho roku.

Pandy červené jsou vzácná zvířata, která jsou ohrožena ztrátou životního prostředí a nelegálním lovem. Dokážou žít ve vysoké nadmořské výšce - až 3500 metrů nad mořem - v podhůří Himálaje v Nepálu, v Indii a Číně. V Číně se jim pro jejich červený kožich přezdívá ohnivé lišky.

V Evropě chová pandy červené asi 140 zoologických zahrad včetně několika v Česku. Ve zlínské zoo se loni v září narodila dvojčata pandy červené, v předchozích letech hlásily přírůstky třeba zahrady v Liberci, Ostravě, Plzni či Jihlavě.