Vlk, kterého tento měsíc zabilo auto na dálnici D1 na Vysočině, pocházel až z Karpat. Prokázaly to genetické analýzy jeho tkáně. Zvíře tak zřejmě urazilo z místa svého narození několik set kilometrů. Mohlo jít o mladého samce, který hledal nové teritorium, protože zjara jsou dlouhé přesuny vlků nejčastější. Vyplývá to ze společné tiskové zprávy Hnutí Duha, Univerzity Karlovy a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Nález mrtvého vlka oznámil ochráncům přírody člověk, který zvíře našel na poli u obce Skorkov. Šlo o samce vlka vážícího kolem 40 kilogramů.
"Genetické analýzy ověřily, že zvíře sražené na dálnici D1 je vlk," uvedl Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který výzkum vedl. To, že vlk pocházel z karpatské populace, vyplynulo z porovnání s databází několika set zvířat z celé střední Evropy.
Vlk byl nalezen poblíž 100. kilometru D1. "Zajímavé je, že velmi blízko inkriminovaného místa se vlk vyskytoval i na jaře roku 2016," uvedl ve zprávě ředitel regionálního pracoviště AOPK Václav Hlaváč. Vlka tehdy zachytila fotopast, podle neověřených informací místních lidí rovněž uhynul po srážce s autem. "Podobné údaje naznačují význam Vysočiny pro dálkové přesuny velkých savců," uvedl Hlaváč. Doplnil, že na silnicích hynou i rysi, losi, vydry a řada dalších druhů zvířat.
Miroslav Kutal z Hnutí Duha uvedl, že vlka, který přišel až z Karpat, je velká škoda. "Výskyt vlků na česko-slovenském pomezí je v posledních letech spíše sporadický," uvedl. Podle tiskové zprávy kromě dopravy vlky ohrožuje i pytláctví, případně legální lov. Karpatská populace je lovem zatížena víc než celoročně hájená populace z nížin Polska a Německa. Rozptyl vlků z Karpat je proto podle ochránců přírody méně obvyklý.
K rozvoji ekologicky šetrnějších dopravních sítí do Karpat by měl přispět projekt Transgreen, který od letošního ledna probíhá v ČR, Maďarsku, Rumunsku, na Slovensku a Ukrajině.
