Tučňák královský na Crozetových ostrovech je ohrožen

Mohli bychom si myslet, že zvířata žijící v drsných klimatických podmínkách v subantarktické oblasti uvítají radostně sebemenší známky oteplování planety. Neplatí to však pro tučňáky královské, jejichž četné kolonie si zvolily za svou domovinu Crozetovy ostrovy v jižní části Indického oceánu. Tento mořský predátor by mohl trpět zvyšováním teplot v zónách, kde loví, pokud se potvrdí nedávné epizody oteplování, píše francouzský deník Le Monde.

Studie francouzských a japonských vědců, zveřejněná koncem října v časopise Nature Communications, ukazuje, jak klimatické anomálie velkého rozsahu mohou ovlivnit hledání potravy a demografii tučňáků. "Potěšilo nás, když jsme zjistili, že to, co jsme na základě pozorování kolonií napsali v roce 2008, se dnes potvrdilo," uvádí Yvon Le Maho z institutu Huberta Curiena ve Štrasburku.

Aby vědci tento vliv klimatických změn prokázali, vybavovali od roku 1992 vždy šest až patnáct tučňáků z kolonie u ostrova Majetek pokaždé v létě receptory, které umožňují sledovat jejich pohyb, to, jak se potápějí, a dokonce i to, kolik toho uloví.

"Dříve jsme při studiu těchto populací mohli jen sledovat kolonie tučňáků, jejich početní stav a reprodukci. Tyto údaje se však rok od roku velmi lišily. Napadlo nás tedy vybavit zvířata receptory, abychom zjistili, co se děje v moři," vysvětluje Cédric Cotté z Výzkumného ústavu pro rozvoj-Národního muzea historie přírody při pařížské univerzitě Paris-VI Jussieu. Léto je pro tučňáka klíčové, neboť tehdy loví lampovníkovité ryby, které zajišťují jeho přežití.

Tyto údaje byly porovnány se satelitním pozorováním z let 1992 až 2010, které naznačují pohyb polární fronty. Tato zóna, kde se setkávají teplé vody ze severu a chladné masy z jihu, je charakterizována bohatostí mořského života: tučňáci tu sežerou v průměru dvakrát tolik kořisti při jednom potopení, než po celou dobu jejich cesty k této oblasti tak bohaté na ryby.

Vědci konstatovali, že v roce 1997 posunulo mimořádné zvýšení teploty povrchové vody kolem Crozetových ostrovů polární frontu daleko na jih. "Průměrná vzdálenost (asi 600 kilometrů), kterou urazí tučňáci odchovávající mláďata, se toto léto ve srovnání s běžnými roky zdvojnásobila," uvedli vědci. Tučňáci se museli potápět až do hloubky 170 metrů, tedy o 30 metrů více než obvykle, aby nalezli potravu.

Pro mnohé z nich bylo toto léto vražedné: reproduktivní populace klesla o 34 procent a trvalo pět let, než dosáhla dřívější úrovně. "Zvýšení teploty o dva až tři stupně v roce 1997 na Crozetových ostrovech odpovídá tomu, co předpovídají klimatické scénáře v regionu na 50 let dopředu," zdůrazňuje Cédric Cotté. Tučňákům zbývají tři východiska: buď přežijí nejzdatnější jedinci, nebo si tučňáci musejí najít jiné zdroje potravy, anebo jejich kolonie vymizí.