Hřebci a klisny prohánějící se volně v lesích a na pastvinách budou možná po stovkách let opět součástí zdejší přírody. Skupina vědců už vybrala i dvě plemena, která jsou nejvíce schopna přežít. Ne všichni ale s plány na "vysazení" koní do volné přírody souhlasí.
Na jaře se do České republiky dostane šestnáct koní z Nizozemska. Budou to exmoorští ponyové, kteří jsou součástí projektu bojujícího za návrat divokých koní do volné přírody. "Exmoorský pony je staré plemeno z britských ostrovů, které se od konce doby ledové prakticky nezměnilo," říká Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která se na mezinárodním projektu podílí.
"Druhým plemenem je hucul, což je malý nenáročný kůň z Karpat. Obě ta plemena jsme vybrali, protože analýzy DNA dokázaly, že právě tato dvě plemena mají geneticky nejblíže k těm původním, vyhubeným evropským divokým koním. Navíc ta zvířata nejvíce odpovídají původním divokým koním svým vzhledem, chováním a i způsobem pastvy. To znamená, že spásají tu pastvu tak, že pomáhají udržovat tu biologickou rozmanitost prostředí, ve kterém se pohybují," dodal Dostál.
Jakmile se koně do Česka dostanou, zamíří do výběhu k chovatelům. S těmi ochranářská společnost Česká krajina ještě jedná. Po relativně krátké době zvířata prý zamíří do tak zvaného adaptačního výběhu. "To bude plocha zhruba půl krát půl kilometru. Tam budeme nejen sledovat, jak se zvířata adaptují na život ve volné přírodě. Ale budeme i v rámci vědeckého programu sledovat, jak působí na tu lokalitu, kde se vyskytují," doplnil Dostál. Po zhruba dvaceti letech by mohli potomci těchto koní zamířit do volné přírody. Vědci by koně chtěli vypustit do bývalých vojenských prostor. Jednání s armádou plánují na konec ledna.
Ne každý s návratem divokých koní souhlasí
V budoucnost divokých koní nadvakrát nevěří Marie Šubrtová, která se kopytníkům věnuje skoro čtyřicet let. "Někteří lidé jsou natolik zlí, budou se je snažit lidově řečeno ukrást a zpeněžit je jiným způsobem. Protože tu přírodu nemají rádi všichni. Když si vezmete, že dokáží hodit návnady a otrávit kočky, psy," říká milovnice koní. S návratem divokých koní do české přírody nesouhlasí ani ředitel pražské zoo.
"Ve chvíli, kdy se začneme bavit o tom, že se do naší přírody začnou vypouštět zvířata, která zde nikdy nebyla, tak to samozřejmě ještě ten problém zásadně umocňuje. Já si myslím, že to není v tomto případě úplně šťastná myšlenka," uvedl ředitel Miroslav Bobek. "Když se podíváme na to, kolik bylo debat na téma přítomnost rysa v naší krajině, tak ve chvíli kdy se začneme bavit o velkých kopytnících, kteří mohou být konec konců nebezpeční i člověku, tak je ten problém pochopitelně zase o něco větší," dodal.
Dostál má jiný názor: "Tato zvířata do tuzemského ekosystému patří. A právě proto, že tato zvířata v přírodě chybí, způsobuje to, že celá řada druhů, vázaných na přírodní louky a pastviny, se dostala na pokraj vyhynutí, anebo úplně vyhynula. Týká se to například celé řady druhů motýlů," obhajuje dlouhodobý projekt. Divocí koně by podle něj ušetřili i nemalé finance státu, například za sečení luk a pastvin.
