V brněnské zoo přišla na svět mláďata zebry a lamy

Brněnská zoo se může pochlubit dvěma přírůstky z poslední doby, narodila se samička zebry Grévyho, z potomka se radují také lamy vikuně. Informovala o tom mluvčí zoo Gabriela Tomíčková.

Samička zebry Grévyho přišla na svět ve středu brzy ráno. Její matkou je klisna Lady, nejzkušenější ze tří samic brněnského stáda, otcem hřebec Floris. "Mládě přišlo na svět přímo ve výběhu, pozorní návštěvníci tak mají možnost sledovat jeho první, zatím vratké kroky," uvedla mluvčí.

Původním domovem zebry Grévyho jsou travnaté a křovinaté savany Keni a Etiopie. Je ze všech zeber největší, má jemné husté pruhování, mohutnou stojatou hřívu a velké ušní boltce. Vhodné prostředí pro tato zvířata ale rychle mizí kvůli rozšiřování chovů hospodářských zvířat a nadměrnému využívání pastvin. Jsou loveny pro maso. Podle posledních odhadů žije v přírodě jen něco málo přes 2500 jedinců.

Po dvouleté přestávce se v brněnské zoo narodila lama vikuňa. Malá samička přišla na svět před týdnem a podle mluvčí se má čile k světu. "Prvních pár dní strávila pouze s matkou, ale až trochu zesílí, chovatelé nechají celou rodinu pohromadě," uvedla Tomíčková.

Domovinou vikuní jsou v současnosti jen přírodní parky horských oblastí Peru, Bolívie, Argentiny a Chile. Na pokraj vyhubení je přivedl zejména lov pro jejich kvalitní kůži a vlnu, do stále horších oblastí je vytlačoval také chov dobytka. Lama vikuňa má velmi jemnou srst zlatohnědé barvy. Vlákna získaná ze srsti vikuní jsou jemnější než kašmír a přitom jsou velmi pevná. Vikuně jsou velmi dobře přizpůsobeny vysokohorskému prostředí nejen kvalitou srsti, ale i vlastnostmi krve. Krevní barvivo hemoglobin, obsažené v jejich krvi, účinněji váže kyslík, a krev tak obsahuje více červených krvinek než u jiných savců.