Veterinářům letos včelaři nahlásili otravy u 507 včelstev, proti loňsku tedy o 70 procent více. Problémy mělo 41 chovatelů včel, loni jich bylo 32. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pechal. Průkazných případů, kdy šlo o použití přípravků na ochranu rostlin, je letos zatím pět, postiženo bylo 164 včelstev. Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové se včelaři od zemědělců finančního odškodnění za úhyny způsobené postřiky většinou nedočkají.
"Zdaleka ne u každého podezření na otravu se následně prokáže jako zdroj postřik aplikovaný zemědělci," uvedl Pejchal. Loni se prokázala souvislost mezi postřiky a úhynem včel v osmi případech u 15 včelařů a 161 včelstev. "U letošních čísel jde o předběžná data. U některých případů se totiž ještě dokončuje šetření," doplnil mluvčí. Definitivní data budou zveřejněna v prvním čtvrtletí příštího roku spolu s mapou otrav.
"Největší problémy dělají mixy. Zemědělci smíchají dvě látky, které jsou samy o sobě pro včely neškodné. Po smíchání se ale jejich vlastnosti mění," řekla Machová. Otravy se špatně dokazují, důkazní břemeno je na včelařích. Ti ale často zjistí jenom to, že se včely nevrátily do úlu. "V mnoha případech se stane, že včelař nezjistí, kdo mu ty včely otrávil."
Peníze pak včelaři od zemědělců nezískají. "Nyní mám dokončené dva případy otravy včel na Lounsku z roku 2014, kde byla škoda 170 tisíc korun u včelařů. Zemědělec, který postřiky prováděl, náhradu zaplatil, ale je to spíše výjimka," informovala předsedkyně svazu.
Postřiky pro včely nejsou hlavní hrozbou, loni v Česku přes zimu přišli včelaři především kvůli nemoci varoáza zhruba o 35 procent včelstev. Podle ministerstva zemědělství bylo letos na konci října v ČR registrováno 675 046 včelstev.
