Na domácím světovém šampionátu toužily české florbalistky přepsat historii a poprvé porazit suverénní Švédky. Zázrak se však nekonal a favoritky ze severu zvítězily vysoko 9:2. Oba dva české góly byly připsány Anet Jarolímové, drobné útočnici z fotbalové rodiny. "Za stavu 2:2 jsme měly neuvěřitelnou šanci, kterou už nikdy mít nebudeme. Ještě před domácím publikem. Těžko se hledají slova, když je to pak nakonec takový debakl," mrzelo ji po zápase.
V první třetině předvedly Švédky drtivý nástup a po dvaceti minutách vedly 2:0. Do druhé třetiny ale Češky mocně povzbuzovány téměř pěti tisíci diváků v ostravské ČEZ aréně nastoupily plné odhodlání. A dokázaly vyrovnat! Nejprve si švédské obránkyně srazily při závaru míček do vlastní branky a gól byl připsán Jarolímové, ta následně zakončovala povedené přečíslení dvou na jednu střelou ke vzdálenější tyči.
Oba její zásahy dělilo pouhých 144 sekund, Švédky si ale vzaly vedení rychle zpět. "Diváci byli opět fantastičtí. Dohnali nás k tomu, že jsme druhou třetinu začaly hrát pro ně. Daly jsme dva góly, bylo to 2:2. Hrály jsme pořád, nechtěly jsme vypustit ani jeden souboj, ale už to nešlo. Já jsem u gólu na 2:3 byla, tam to prostě proletělo z půlky do branky. To se nám nesmí stávat proti žádnému soupeři a přitom to zase taková střela nebyla," zpytovala drobná útočnice svědomí.
Seveřanky nakonec potvrdily roli favoritek a jejich gólový účet se zastavil na devíti přesných trefách. "Jsou to hráčky jiného kalibru, my musíme trénovat dvakrát víc, abychom se jim rovnaly. Teď vidím, jak mrzí strašně moc porážka se Švýcarskem ve skupině. Chyběl jeden gól," připomněla Jarolímová. "Tohle byl zápas, kde jsme mohly jen obrovsky překvapit. Do půlky zápasu jsme obrovsky překvapily, ale bohužel se nehraje na půlku," konstatovala.
Právě Švýcarky, které ve druhém semifinále podlehly Finkám 2:6, v neděli čekají český tým v duelu o bronz. "My chceme vyhrát. Musíme urvat bronz, i kdybychom měly padat na hubu. Tým drží pospolu, neskutečně se zvednul, co se týče hry, co se týče sebevědomí. Chceme se odvděčit těm divákům, kteří nás tady podporují, pro mě je to navíc naposledy," přeje si Jarolímová, která se netají plánem začít se po skončení studia živit jako sportovní manažerka.
V publiku v sobotu nechyběli ani její rodiče, fotbalový kouč Karel Jarolím byl dokonce často vidět v záběrech České televize. "Je to speciální motivace. Jsem ráda, že tu rodiče mohli být, že to mohli vidět, prožít tu atmosféru, kterou už v životě nezažiju. Před zápasem máme doporučené nemluvit s příbuznými, abychom se nerozptylovaly. Akorát jsem mamku navedla, kde si má vyzvednout lístky, dala mi pusu pro štěstí. Pro mě to bylo dobré, možná ji mohla dát celému týmu," usmívala se.
