Je to průlomové rozhodnutí a ve svém důsledku může zásadně ovlivnit dění na fotbalových trávnících. Na začátku byl ošklivý faul a zlomená čelist, na konci dohoda o mimosoudním vyrovnání a odškodné v řádu desetitisíců korun.
V Teplicích se v srpnu hrálo utkání 4. kola tuzemské fotbalové ligy, domácí tým nastoupil proti Příbrami. Během duelu došlo k hlavičkovému souboji, při němž teplický hráč Petr Lukáš úderem lokte způsobil Martinu Müllerovi velmi bolestivé zranění. Že šlo o hrubý faul uznala i fotbalová disciplinárka, která Lukášovi udělila trest zákazu startu v šesti zápasech.
Müller kvůli přeražené sanici podstoupil dvě operace, několik týdnů musel jíst jen tekutou stravu a samozřejmě vynechal několik zápasů - čímž přišel o prémie za odehraná utkání. Dosud je ve stavu nemocných.
Lukáš se hájil tím, že nefauloval úmyslně. Před soudem jej zachránilo jen mimosoudní vyrovnání, na kterém se dohodli advokáti. V kuloárech se mluví o částce 250 tisíc korun. Müllerův advokát Julius Kramarič, který kromě jiných zastupuje i majitele příbramského fotbalového klubu Jaroslava Starku, tvrdí, že je to méně.
| Východočecha stál faul 130 tisíc |
U českého soudu už jedna kauza „fotbalového faulu" skončila. Hráč-amatér z východočeské Hoříněvsi, který v utkání vážně zranil protihráče, se obrátil na Ústavní soud; ten však neuznal jeho argumentaci, že s fauly se ve sportu musí počítat. Pachatel faulu musí zaplatit 130 tisíc na odškodném. |
Pravděpodobně jde o první podobný případ v tuzemském fotbale.
"Zvolili jsme nejrozumnější řešení," řekl advokát Kramarič v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ na adresu mimosoudního vyrovnání.
Jak jste došli k částce, kterou má Lukáš oběti svého faulu zaplatit?
Suma vychází z případu totožného zranění mimo sport. Rovněž šlo o zlomenou čelist. Podobných kauz ublížení na zdraví se řeší dnes a denně v Česku spousty, ten konkrétní případ, s nímž jsme ten náš srovnávali, je dokonce velmi čerstvý.
Za jakých okolností by Lukáš skončil před soudem?
Kdyby neuznal svoji chybu a nesvolil k mimosoudnímu vyrovnání. V tomto případu je také klíčové, že už ho potrestala disciplinární komise, jakýsi fotbalový soud, která tak trochu suplovala roli orgánů činných v trestním řízení. O to bylo jednání o vyrovnání snazší. A také musím říct, že se Petr Lukáš choval velmi seriózně.
Mají se teď fotbalisté obávat, že způsobí-li protihráči faul, půjdou po něm právníci?
Ano, samozřejmě. Fotbal není balet. Ale ctím zásadu, že každý - fotbalisty nevyjímaje - je zodpovědný za své chování. Tedy i na hřišti. Když jde hráč do souboje s protihráčem, musí se chovat tak, aby byl schopen nést následky svého jednání. To je přece jednoduché. Způsobím škodu, platím za to. Funguje to tak v normálním životě, proč by měl být fotbal výjimkou?
Navíc, mluvíme-li o profesionálních fotbalistech, to přece nejsou vyjukaní patnáctiletí kluci, ale trénovaní zkušení borci. Měli by mít kontrolu nad tím, co dělají. A když se neuhlídají, budou za to platit. Tak jako Lukáš.
Jenže platí to samé i pro tisíce hráčů-amatérů? Sám mezi ně patřím a pár zlomenin způsobených faulem jsem už v utkání viděl. Pochybuji však, že by došlo na soud či placení odškodného.
Výkonnostní fotbal, to je trochu problém. Na vesnicích se to řeže daleko víc než v lize. Ale nejsou u hřiště kamery, fotografové, jako u zápasů profesionálů. Možnost „vymahatelnosti práva" je omezená. Mezi profesionály může snadněji zafungovat disciplinárka, což se u našeho případu stalo.
Foto: ČTK, archiv
