Eden zapomněl na tichou prázdnotu. <span>Důvod: dojatý Šmicer</span>

Ten malý kluk ani nemůže mít jiný dres. Číslo 11. Jmenovka: Šmicer. Spolu se svým otcem stojí před stadionem v Edenu. "Dneska konečně uvidíme pořádný fotbal," dělá táta chutě potomkovi. Ano. Tentokrát prcek neuvidí ligové trápení nemocného slávistického souboru. Ale show toho, jehož dres obléká.

Když Leoš Mareš vyvolává legendy, které nastupují na trávník, leknu se. Asi dvanáctkrát. Ten člověk neuvěřitelně řve. Ale dobře, show je show. Jen místo zvolání "Martiiiiin Chodúúúúr" teď populární moderátor sype jména, která evokují vítěznou nostalgii, zlatá léta českého fotbalu. Nedvěd, Poborský, Kuka, Berger... a samozřejmě ON. Šmicer.

Už před startem benefice, v níž se loučí s kariérou, dostává aplaus vestoje. "Měl jsem co dělat, abych se udržel, od lidí to bylo krásné," říká pak. Samotný zápas je nejen přehlídkou vtipných momentů - třeba když metrákový Lumír Mistr ve vší snaze chytit míč upadne u lajny - ale i skutečným festivalem fotbalové radosti.

Neúnavný Nedvěd rozdává krásné balony, vstřelí úžasný gól, stejně tak Patrik Berger, některé akce pak hladí duši především slávistického fanouška, který si jich letos moc neužil. "Myslím, že ti kluci ukázali, jaký poklad v nich český fotbal měl, jak výjimečná to byla generace. Některé góly a akce byly báječné," uznává Šmicer.

Ale byl to především jeho večer. Pět minut před koncem zakopne Patrik Berger míč do autu, Šmicer bude střídán. Hráči utvoří špalír a všichni mu tleskají. Fanoušci opět stojí. Šmicer chodí dokola a všem se klaní. Hezké. "Strašně dojemné. Zvláště, když si takoví fotbalisté stoupnou do řady a uznale vám tleskají... Neuvěřitelný pocit, neuvěřitelný," říká pak legenda a ztěžka se nadechuje, polyká slova.

A kdože slávistickou legendu střídá? Jiří Šmicer, šestiletý syn! "Měl trochu strach, ale oklepal se. Dal i gól. Věřím, že třeba naváže na moji kariéru. I když mu samozřejmě život neplánuju. Hlavní je, že ho fotbal hrozně baví," usmívá se Šmicer.

Na jeho rozlučku přišlo přes 15 tisíc lidí. O takových návštěvách by se letos fotbalistům Slavie mohlo jen zdát. "Atmosféra byla skvělá, u těchto exhibicí nikdy nevíte, jak dopadnou, co se týče diváckého zájmu. Ale tohle mě dojalo, lidi byli skvělí."

Kdoví, možná byla v Edenu takhle elektrizující atmosféra na dlouhou dobu naposledy. Slávističtí fanoušci, v čele s kotlem, jenž dělá zábavu, odmítají příští sezonu chodit na domácí zápasy kvůli tomu, že v Edenu bude hrát i Bohemka. "Ale já pořád věřím, že to tak nebude, že zvítězí srdce. Ty dva kluby neměly nic moc jiného na výběr. A není to přeci o tom, že tady bude hrát i Bohemka. Lidi chodí na Slavii a mělo by tomu tak být i dál," vzývá Šmicer.

Pak už svlékne slávistický dres, komusi jej dá, zavře dveře do šatny a... zmizí. Teď už definitivně bude oblékat jen "dres" manažera reprezentace. Tedy kvádro.

Foto: ČTK