Třetí zápas v pohárech doma, potřetí bez vstřelené branky. Fotbalisté Slavie přitom mohli nepříjemný obyčej snadno zlikvidovat. Jenže proti Aston Ville nedávali šance. Prohráli 0:1. Premiéru ve skupinové fázi Poháru UEFA charakterizovala nekonečná slávistická zbrklost v zakončení.
Naplněný Eden spustil chorály,do nichž se postupně vkládaly i ty anglické, trochu nápaditější, ale rozhodně ne hlasitější. Atmosféra každopádně byla bouřlivá, úžasná. Mráz běhal po zádech. Stejně tak z nástupu Slavie. I když červenobílí fotbalisté dlouho hledali cestu k přesné finální fázi ofenzivních výpadů, rozhodně nepůsobili bojácně.
ZÁPAS JSME SLEDOVALI ON-LINE: ZDE
Byl to sympatický začátek, jenž pravidelně chvilkovým nátlakem doplňovali i hráči Villans. Slávisté v pohodě stíhali slušné tempo a vypracovali si i jednu zajímavou šanci - dobrou ránu Marka Jarolíma vyrazil brankář Guza a dobíhající Tomáš Necid byl v úhlu, avšak přijemném, ba gólovém, ale dorážku netrefil dobře.
Smolná branka, útlum
Pohár UEFA - skupina F: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SLAVIA - ASTON VILLA 0:1 (0:1)
Tabulka skupiny F
|
Už to vypadalo, že červenobílí kolotoč se zajímavým způsobem roztáčí, avšak jeden smolný okamžik jej okamžitě zastavil. Steve Sidwell vypálil, jeho střela se otřela o Johna Carewa, totálně změnila směr a neposedný míč z pěkné dálky pozdravil brankáře Martina Vaniaka. Ten od něj byl totiž daleko, v pohybu na druhou stranu. Villans vedli 1:0.
To bylo najednou nepříjemné opaření. Dlouho se z toho Slavia dostávala. Ještě k tomu trefil krátce po prvním gólu tyčku Ashley Young, když prohnaně zakroutil přímý kop ze strany. Pak Slavii dvakrát zachránil brankář Martin Vaniak, kdy pohotovými reflexy lapil dvě dobré střely hostů.
Šmicer střídal po 40 minutách
Kouč Karel Jarolím neváhal a ještě před půlí „sundal" ze hřiště a naprosto nevýrazného Vladimíra Šmicra, za nějž poslal do hry slovenského rychlíka Dušana Šventa. Ten zapůsobil jako univerzální oživovač, v útoku běhal ze strany na stranu, čímž potřebně rozhýbal hru.
Aston Villa se v druhém poločase nikam nehnala, sledovala, co ukáží slávisté. Ti hrozili hlavně po stranách. Už zmíněného Šventa poctivě doplňoval pendlující a velmi dobře hrající bek Matěj Krajčík - jedna z jeho střel jen těsně minula pravou tyč Villy.
Následovala obrovská šance Jaroslava Černého, kterého bravurní uličkou uvolnil Tijany Belaid. Avšak Černého ovládla zbytečná euforická zbrklost a místo střely podél Guzana volil ránu přesně do brankáře Villans.
Teď to byl pravý edenský tlak. Centr za centrem, angličtí hráči pasivní, bránící. Přichází další velká šance - Černého dlouhý pas míří na hlavu Necida, ten vyskakuje vysoko, hlavičkuje chytře...ale vedle tyče. Za chvíli má slávistický mladík další šanci, odražený míč trefuje z osmi metrů do boční sítě.
Něco tam mělo spadnout, smutnili domácí. Chtělo to „jen" dávat šance, trochu chladnokrevnosti v zakončení. Pak by neprohráli 0:1. Eden přesto tleskal.
Foto: Robert Sedmík