Český fotbal svého nového vládce prozatím nepoznal. Alespoň ne takového, který by nebyl jen dočasným zástupcem. Volební valná hromada FAČR skončila remízou. Ani jeden z kandidátů přísným sítem českých a moravských delegátů neprošel. Tradiční zákulisní hry a tahy nepomohly a Česko nadále splétá svůj kabát z ostudy. Volba se samozřejmě bude muset konat znovu. A to mnoha subjektům moc nelíbí - například sponzorům z Gambrinusu. Nadšení nejsou ani v sídle UEFA. Na český Kocourkov je totiž jakákoliv vnější síla krátká.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. O pravdivosti tohoto přísloví se v nedávné době na vlastní kůži přesvědčil předseda fotbalové asociace Miroslav Pelta, který je ve vyšetřovací vazbě kvůli čachrováním s dotacemi. Na jeho místo měl v pátek usednout nový předseda. To se ale nestalo. Fotbalová valná hromada byla k ničemu.
O Peltovo křeslo se popraly dvě zajímavé persony - Martin Malík a Petr Fousek. Ani jeden však nedokázal přesvědčit o svých kvalitách natolik, aby byl zvolen do čela tuzemského fotbalu. Je to pro české fotbalové prostředí dobře, nebo špatně?
Malík byl kandidátem, na kterého sázel šíbr Roman Berbr. Ten sice nikdy nebyl předsedou svazu, podle zákulisních informací ale vždy tahal za nitky takovým způsobem, že si získal velkou moc i bez toho, aby na takové pozici působil. To, že moravští funkcionáři zablokovali zvolení jeho "koně", tak může být na jednu stranou výhrou. Konečně jednou nebylo po jeho. Případné vítězství se ale nedá označit jinak než Pyrrhovo. I kdyby později zvítězil Fousek a ne Malík.
Současného místopředsedu Berbra totiž jednání dle jeho vlastních slov nakoplo k tomu, aby ve fotbale pokračoval. I když prý chtěl původně prokázat největší dobrodiní a stáhnout se. Zatím se takový konec ale nekoná. Velká škoda.
Na druhé straně se kupí problémy. Stinnou stránkou situace je například fakt, že od fotbalu pomalu dává ruce pryč Gambrinus, který ho sponzoroval dlouhá léta. Nerozhodný výsledek tuto možnost ještě víc přiživil. Kauza a události posledních dní kazí také spolupráci s UEFOU. Bylo by tak lepší mít nového předsedu hned i za cenou toho, že by se mohl stát Berbrovou loutkou? Výše uvedené starosti by totiž byly s úspěšnou páteční volbou alespoň částečně zažehnány. Po patu tomu tak není.
Pelta si na sebe vlastně upletl bič. K čemu mohou brzy být jím sjednané kontrakty a získané finance, když se přítok peněz možná zastaví? A co když nakonec zvítězí Berbr se svým "favoritem? Jak by vypadal český fotbal potom? Ať byl Pelta jakýkoliv, svého spolupracovníka v lecčem brzdil. Zarazí ho nakonec někdo jiný?
Jisté je jen jedno, česká pohádka o Kocourkově pokračuje dál.
