Na pražské Letné se dresy se jmenovkou "Rosický" stávají pomalu nedostatkovým zbožím. Návrat někdejšího kapitána reprezentace a bývalého hráče londýnského Arsenalu dle očekávání vyvolal pozdvižení. "Návrat Tomáše Rosického je výjimečná událost, kterou může zopakovat snad jen případný návrat Petra Čecha a samozřejmě v hokeji Jaromíra Jágra," míní v rozhovoru pro TÝDEN.CZ marketingový expert a kreativní ředitel studia Remembership Martin Charvát.
Potřeboval český fotbal z marketingového pohledu příchod podobně zajímavé osobnosti?
Bezpochyby. Českému fotbalu chybí osobnosti jako sůl, na všech stranách a na všech úrovních. V českém fotbalu se už několik let nepohybuje nikdo "s příběhem", hráči jsou vesměs průměrní, funkcionáři nezajímaví, jediné zajímavé události jsou korupční aféry a zákulisní boje. To otráví každého.
Fotbalová Sparta hned po příchodu Rosického začala prodávat jeho dresy. A zásoby se začaly rychle tenčit. Může mít prodej těchto replik v Česku podstatný vliv na chod klubu?
Zatímco v zahraničí je u velkých klubů klubový merchandising důležitou součástí příjmů, u nás jsou to zlomky procent. Dresy se jménem Tomáše Rosického to mohou změnit, protože se jedná o mezinárodní hvězdu. Ale je potřeba mít připravenou odpovídající distribuci. A i tak to nebudou žádné miliony. Nicméně to bude šířit dobré jméno klubu a ta investice a úsilí navíc za to určitě stojí.
Rosickému je 35 let, ač má stále velké kvality, je za herním zenitem. Přesto, navzdory hrozbám častých zranění, na Letné očekávají raketový vzestup prodeje vstupenek i z merchandisingu. Není ale tato cesta z obchodního pohledu trochu vachrlatá? Neměly by kluby raději více dbát na budování image u svých vlastních, mladších hráčů, s dlouhodobějším potenciálem?
Vzestup prodeje vstupenek je to nejlepší, co se profesionálnímu sportovnímu klubu může stát. Celý profesionální fotbal (a nejen fotbal) u nás je financován špatně a z opravdu dlouhodobého hlediska neudržitelně - stojí na penězích sponzorů. Je potřeba se vrátit tam, odkud profesionální sport vyrostl, tedy k fanouškům. Teď se k tomu Spartě naskýtá ideální příležitost. Mladé hráče je potřeba si pěstovat, ale mohou vám odejít. Tomáš Rosický už nikam neodejde. A po jeho boku mohou další hráči vyrůst.
Sparta postrádá generálního sponzora, chybí i na dresech. Může tento přestup přilákat velkou firmu, ač je téměř jisté, že po dvou letech ukončí kariéru?
Takové jméno může bezpochyby přivést i velkého sponzora, ale jak už jsem řekl dříve, celá struktura financování profesionálního fotbalu je nezdravá a sponzor to nespasí.
V zahraničí velké kluby nakupují hvězdy záměrně, neustále oživují zájem o klubovou značku. Dá se příchodem Rosického nastartovat podobný trend, i když v daleko menším měřítku? Nebo půjde v dlouhodobém ohledu spíše o ojedinělou akci?
V malém měřítku to probíhá i u nás, ale je to opravdu velmi malé měřítko. Návrat Tomáše Rosického je výjimečná událost, kterou může zopakovat snad jen případný návrat Petra Čecha a samozřejmě v hokeji Jaromíra Jágra.
Zlepšilo se vnímání důležitosti marketingové stránky u českých klubů? Je už opravdu pevnou, neodmyslitelnou částí budování a podpory klubové identity?
Hodně se o tom mluví, ale věci se k lepšímu mění jen pomalu.
Co zdejšímu fotbalovému marketingu chybí?
Velkorysejší investice. Sportovní marketing je v našem fotbalu i hokeji stále silně podfinancovaný. Kluby investují do hráčů, do vybavení, do infrastruktury, to je všechno v pořádku. Ale marketing je až ten poslední v řadě. Přitom sportovní marketing, to je především práce s fanoušky. Tedy s těmi, pro které se to vlastně všechno děje.
