Hrdý klub s dlouholetou tradicí, který se netají vysokými cíli, s nimiž je spojeno obrovské očekávání a tlak na postavu trenéra. Pražská Sparta si vždy pečlivě vybírá trenéry, kteří povedou jeden z nejlepších klubů současnosti. Zároveň se ale při neuspokojivých výkonech s hlavními kouči nemazlí a jejich odchody jsou otázkou hodin. V podobné situaci bude i následovník Zdeňka Ščasného, který opustil Letnou po prohraném derby. Očekává se, že se jím stane Jindřich Trpišovský. Ať to ale bude kdokoli, snadné to mít nebude.
Vzhledem k tomu, jak často a za jakých okolností se ve Spartě točí mistři trenérského řemesla, musí být život kouče jednoho z nejúspěšnějších fotbalových týmů české historie neustálé napětí. Ráno vstanete a s napětím doufáte, že žádný z vašich svěřenců neudělal průšvih. Když se vám zadaří, nikdo z týmu neurazil rozhodčí ani nezpůsobil dopravní nehodu pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Jdete na ranní trénink s tím, že snad nebudete muset dát nikomu pokutu za pozdní příchod a že dorazí všichni.
Předzápasový trénink je jen rutinní záležitost, navíc se beztak celou dobu modlíte, aby zápas vyšel, ale zároveň přemýšlíte, co bude, až se nepovede a vás vyhodí. V poločase hrajete doma se Slavií 0:0 a dáváte svým svěřencům kartáč, aby se probrali. Hlavně kvůli mně, chtělo by se vám říct, ale hustíte do nich řeči o cti, slávě a o tom, jak je soupeř marný.
Derby prohrajete 0:2 a jdete na kobereček k majitelům. S posledních sil se snažíte vysvětlit, že kluci neměli den, že zápas proti Slávii není všechno a všechno zlé je pro něco dobré. Po důkladné domluvě se dohadujete na dalším postupu a odstupném, podáváte rezignaci a začínáte si hledat nové angažmá.
Takhle nějak vypadala minulá neděle v kůži Zdeňka Ščasného. Respektovaný trenér ale rozhodně není prvním ani posledním lodivodem slavného klubu, který skončil po neuspokojivém výkonu mužstva v jednom jediném zápase. Za posledních 12 let vydrželi ve Spartě jen dva trenéři déle než dva roky a celkem se jich u kormidla letenského klubu vystřídalo celkem 9. A to duo Jozef Chovanec a Vítězslav Lavička vedlo tým dokonce dvakrát.
Srdíčko, štěstíčko, tataráček a koks
Sparťanská éra proslulého Františka Straky neměla dlouhého trvání. K týmu se bývalý hráč letenského klubu, mezi jehož nejslavnější hlášky patří výroky o srdíčku a štěstíčku, kterému je třeba jít naproti, připojil na konci jara 2004. Podařilo se mu probojovat s týmem do základní skupiny milionářské Ligy mistrů. Její vystoupení v nejslavnější evropské soutěži bylo ale katastrofou. Kromě domácího zápasu s Manchesterem United, se kterým uhrála na Letné cennou remízu, prohrála všech zbylých pět zápasů a s koncem podzimu se rozloučila posledním místem v základní skupině.
I přesto, že v domácí lize byla Sparta jasně první, byl 16. prosince "Franz" od týmu odvolán. Jeho konec doprovodila ještě aféra, která jako by ilustrovala poněkud rozháranou povahu bývalého řízného obránce. Podle MF Dnes přistihl Straku tehdejší prezident Košťál, jak ve své kanceláři šňupe kokain. Kauza se táhla až na konec ledna, kdy Straka dokázal lékařskými testy svou nevinu.
Schémata, taktika a dynamická geometrie
Po Strakově odvolání se na Letné udál pokus o jeden slavný návrat, který ale dopadl poměrně neslavně. Jako hlavní trenér byl podruhé ve své kariéře jmenován vyhlášený taktik a kouč, který pozvedl fotbal ze sportovní úrovně na úroveň matematickou (nebo se o to alespoň snažil) Jaroslav Hřebík.
Na úvod své mise na lavičce Sparty byl hřebík veskrze úspěšný a dokázal slibně rozehranou sezonu dovést do zdárného konce a vybojovat titul v české lize i postup do Ligy mistrů. Přes léto si trenér, který rád určoval hráčům sektory, ve kterých smějí hrát, vymohl příchod celé řady významných posil. Ale s novou sezonou přišly Hřebíkovy trable. Po osmi zápasech se Sparta nacházela na hraně první desítky a nedařilo se jí ani v Lize mistrů, kde prohrála s relativně slabým Thunem a remízovala s Ajaxem. Vše vyvrcholilo odchodem sparťanské legendy Karla Poborského. Ten opustil tým právě kvůli rozporům s hlavním koučem. Na stranu slavného záložníka se údajně postavila i celá řada hráčů a Hřebík ztratil půdu pod nohama. Spartu opustil po "vzájemné dohodě" 3. října 2005.
Slovenské povstání
Dalším mužem, kterého si Sparta vyhlédla jako toho pravého, byl opět její dlouholetý hráč Stanislav Griga. Slovenský trenér převzal mužstvo po Hřebíkovi ve stavu rozkladu. Se špatně rozehranou sezonou ale nedokázal nic udělat a do evropských pohárů se letenský tým dostal až díky výhře v domácím poháru. V lize Sparta skončila na nelichotivé páté příčce.
"Bylo pár zápasů, v nichž mužstvo naznačilo svůj potenciál, jenže strašně rychle to vystřídalo zklamání a neúspěchy. Dlouhodobě nedokázali hráči podávat dobré výkony," prohlásil Griga po tom, co byl po pouhých jedenácti měsících u týmu odvolán. Na lavičce ho nahradil Michal Bílek.
Bránit!
Aby mohl Bílek trénovat prestižní pražský klub, musel se rozloučit s angažmá v Plzni. Klub spolu s ním angažoval na post asistenta legendárního střelce s ještě legendárnějším účesem Horsta Siegla. A klubu se mělo blýskat na lepší časy. Bílek, který je známý zejména pro nepropustnou defenzivu, kterou ordinuje svým svěřencům, má dokonce tu "čest" být vyobrazen na oficiálních tričkách Fanklubu defenzivního fotbalu.
Nicméně Sparta pod důsledným koučem skutečně zažívala světlé období. Bílek dokázal jako první trenér v novodobé historii vybojovat s týmem ceněný double - zisk ligového titulu i vítězství v poháru. Další sezona ale neprobíhala podle mínění představenstva klubu a Bílek byl za mohutných protestů proslulých sparťanských fanoušků po zpackaném utkání s Baníkem Ostrava prakticky donucen k vyjádření, že po sezoně u týmu končí. Vedení Sparty ale nechtělo zřejmě do léta čekat a proslulého defensemana odvolalo hned druhý den.
Potřetí, ale ne naposledy
Krátkou epizodu, již třetí v trenérské kariéře, si v roce 2008 prožil ve Spartě další veliký srdcař Jozef Chovanec. Ten nahradil nepopulárního Bílka a dovedl tým k vítězství v českém poháru.
Z chladného severu do Prahy
Úspěchy s Libercem přivedly na post hlavního trenéra pražského klubu Vítězslava Lavičku. I jeho štace začala úspěšně. Až do osmého kola Sparta neztratila jediné utkání. Pak ale prohrála s bývalým Lavičkovým Libercem 0:3 a vše začalo jít z kopce. Po neúspěšných bojích o Ligu mistrů a vypadnutí z poháru UEFA přišla nemyslitelná prohra se Slavii 1:4 a konec nadějného kouče.
Čtvrté a nejdelší představení
Když ani v Lavičkovi nenašla Sparta kýženého spasitele, převzal otěže klubu opět Chovanec. Tentokrát ale daleko pevněji než kdykoli předtím. Po prvotních neúspěších, kdy první českou ligu ovládla Slavia a tým z Letné skončil "až" na druhé místě, se hráči hrající v rudých dresech začali zvedat.
V sezoně 2009/2010 dokázal Chovanec svůj tým dovést k zisku titulu bez jediného prohraného zápasu. O rok později už ale začalo kralování Viktorie Plzeň, a na Chovance tak zbylo jen vítězství v úvodním ročníku superpoháru. A to je na klub, který vždy pomýšlí na nejvyšší příčky málo. Proto byl Chovanec odvolán z funkce trenéra, na pozici generálního manažera se vrátil Jaroslav Hřebíka a ten posadil do horkého křesla Martina Haška.
Titul v nedohlednu = konec trenéra
Hašek nebyl příkladem výrazného trenéra, který by překypoval prohlášeními do médií. Ovšem podobně bezkrevné jako povaha trenéra byly i výkony Sparty. Ta pod jeho vedením nedokázala vybojovat ani jednu z trofejí a přesto, že tým byl uprostřed přestavby, nebyla jiná možnost a Hašek musel Spartu opustit.
Mladý kouč se k nepodařenému angažmá postavil čelem a veškerou zodpovědnost za hluchou sezonu vzal na sebe. "Provádíme změny v mužstvu v tom smyslu, abychom hráli modernější fotbal a měli evropsky konkurenceschopnější mužstvo, které bude v Čechách dominovat. Bohužel mistrovský titul padl na oltář těchto změn. Ty změny budou pokračovat," vysvětlil Martin Hašek.
Lavička tentokrát úspěšný
Změny pokračovaly během následujících tří sezon znovu pod vedením Vítězslava Lavičky. Navrátilec do realizačního týmu získal nové zkušenosti během angažmá v australském Sydney a ty si přenesl i do Prahy. V první sezoně se ještě musel dívat, jak ligový titul slaví plzeňští hráči, v té druhé se již ale radoval spolu se svými svěřenci již ve 27. ligovém kole.
Následně dokázal dovést tým k titulu v poháru a získat tak pro Spartu druhý double.
Jak to tak v letenském klubu bývá, žádná sláva netrvá věčně. A to ani tak úspěšného trenéra. Lavička byl odvolán po relativně bezvýznamné prohře Sparty 0:2 v rámci poháru proti Jablonci v dubnu roku 2015.
Prohra v derby je nepřípustná
Posledním mužem, který vedl pražský klub, byl do minulé neděle Zdeněk Ščasný. Trenér s velkým renomé dovedl Spartu až do čtvrtfinále Evropské ligy, kde nestačila na španělský Villarreal. V domácí lize se letenský klub opět musel sklonit před Plzní.
Vstup do letošní sezony byl ze strany sparťanů mátožný. Taktak si udrželi pohárovou Evropu pro podzimní část. V ní už je ale nepovede Zdeněk Ščasný. Osudnou se mu stala prohra ve velkém pražském derby se Slavii. Odvěký rival zvítězil na Letné 2:0. O to potupnější byla porážka v domácím prostředí, když i Slavia nezažívá právě povedený vstup do sezony.
Kdokoli Ščasného u kormidla Sparty nahradí, nebude to mít lehké. Pozor by si měl dát na významné zápasy na domácí i evropské scéně, ale i na relativně bezvýznamná utkání. Protože, jak potvrzuje historie, i "malá" utkání lámou sparťanským trenérům vaz. Představenstvo i fanoušci jsou zkrátka nemilosrdní a chtějí za každou cenu vítězství.
