Je to pár desítek hodin, co dostali fanoušci Baníku Ostrava dlouho očekávanou zprávu: nový fotbalový stadion bude. A postaví se ve Svinově nejpozději do roku 2013. Ostravský projekt ale není jediný. Stavět budou v Brně či Plzni, Sparta chystá rozsáhlou rekonstrukci Letné.
Současná hitparáda českých stadionů vypadá asi takhle: slávistický Eden, chvíli nic, pak sparťanská Letná, teplická Stínadla, druholigové Slovácko, a zase dlouho nic. Ovšem v horizontu několika let by se tuzemské arény mohly výrazně přiblížit vyspělé Evropě. Alespoň dle ambiciózních projektů, které některé kluby představují. On-line deník TÝDEN.CZ se pokusil udělat sondu do „stadionové" budoucnosti.
Ostrava: Vítkovice padly, fanoušci vyhráli
Bazaly jsou sice oblíbené, ale komplexně nedostačující. Nesplňují například přísná kritéria UEFA, klub v této sezoně dostal výjimku. Baník chystá stavbu nového stadionu. A ze všech týmů, které uvažují o rekonstrukcích či budování, jsou jeho plány zatím nejkonkrétnější a nejreálnější. Město 20. ledna definitivně schválilo místo, kde bude nový domov Baníku stát: ve Svinově. „Je to výhodně položené místo, blízko dálnice. Navíc je výhodou, že pozemky jsou města," řekl po zasedání městské rady předkladatel návrhu, náměstek Zdeněk Trejbal.
Nový stadion bude stát 1, 5 miliardy korun. Město jej touží financovat prostřednictvím PPP systému, jež shlukuje finanční prostředky různorodých soukromých investorů, ale také veřejných zdrojů.
Svinov je záchranou pro ostravské fanoušky, leží totiž ve slezské části města. Příznivci Baníku se bouřili, když město před časem představilo projekt Národního sportovního centra Morava, které mělo vyrůst ve Vítkovicích. Plánovaný přesun klubu ze Slezska na moravskou stranu řeky Ostravice byl pro ně něco jako svatokrádež. Kromě fotbalu měl být stadion využívaný i na atletiku. A tartanový ovál, zhoršující fotbalovou atmosféru, fanouškům rovněž vadil.
Nakonec se starý vítkovický areál jen zrekonstruuje a Baník bude mít vlastní fotbalový stánek. Mělo by se tak stát nejpozději roku 2013. Stavba začne o dva roky dříve.
Brno: všichni chtějí za Lužánky, nikdo nemá peníze
Stadion v Srbské ulici nikdy nepřirostl Brňanům k srdci. Snad každý, kdo podporuje tamější fotbalový klub, s dychtivostí vzhlíží k návratu na legendární Lužánky - místo, kde se psala historie Zbrojovky i Boby.
Kolem zchátralého areálu ovšem podivně tancují všichni, kteří jej chtěli původně co nejrychleji obnovit. „Do roku 2011 by se to mělo stihnout," říkal ještě na podzim roku 2007 tehdejší ředitel klubu Radek Bělák v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Jenže brněnský funkcionář počítal se začátkem stavby v roce 2009. A to nebude lehké.
Problémem jsou peníze. Rozpočet na stavbu brněnského kolosea byl nejdříve 1,5 miliardy, vinou zdražení materiálu se vyšvihl na 2 miliardy. Triumvirát investorů, město, stát a kraj, si přehazuje finanční závazky jako horkou bramboru. „Město ani kraj nejsou schopny takovou částku vyčlenit. Náklady jsou tak vysoké, že by měl být hlavním investorem stát," řekl agentuře ČTK jihomoravský hejtman Michal Hašek. Když byl on-line deníkem TÝDEN.CZ požádán o podrobnější specifikaci, nezvedal telefony, ani neodpověděl na textovou zprávu.
Každopádně jedno je jisté - Brno, Jihomoravský kraj a stát mají již připravené rozpočty pro rok 2009. A s mohutnou investicí do brněnského stadionu v nich nepočítají.
Sparta: synchronizace s Blankou
Letnou čeká rozsáhlá rekonstrukce, která by měla být dokončena v roce 2011. „Plánujeme, aby rekonstrukce skončila souběžně s ukončením stavby tunelu Blanka, který se na Letné buduje," řekl Ondřej Kasík, sparťanský ředitel komunikace. „Týkalo by se to především hlavní tribuny. Ta by se zvýšila, přibylo by několik tisíc sedaček. Plánujeme také kompletní zastřešení tribun," specifikoval Kasík.
Kapacita Letné by mohla stoupnout na 25 tisíc míst. „Ale v odhadování bych byl skutečně opatrný. Zatím nemáme žádné konkrétní plány ani vizualizace," dodal ředitel komunikace.
Varianta obšírné přestavby Letné ustoupila prvotní myšlence postavit na třídě Milady Horákové Národní stadion. Sparta plánuje rozsáhlou investici navzdory faktu, že neprožívá ekonomicky příznivé období a již delší čas se nachází v červených číslech.
Plzeň: nejen stadion, ale i sjezdovka
První návrh na stavbu fotbalového stadionu, který by nahradil zastaralé „letiště" ve Štruncových sadech padl v roce 2007. Tenkrát město schválilo ambiciózní projekt, který počítá s výstavbou sportovně-zábavního centra, jehož součástí by měla být třeba i zastřešená sjezdovka či akvapark.
Náklady na výstavbu multifunkčního komplexu se pohybují kolem 1, 5 miliardy korun. Pokrytí této částky by mělo být podobné, jako v případě stavby ostravského stadionu, tedy PPP systémem - v tomto případě se ale zmixují jen zdroje privátní a městské.
Plzeň se pokouší rovněž o příspěvek od Evropské unie. „Uvažovaná kapacita stadionu je 20 tisíc lidí. Necháme si zpracovat koncesní projekt, který by posoudil výhodnost PPP projektu. Možností financování je totiž víc," řekl Petr Rud, náměstek plzeňského primátora.
Kdy uzavřou Stínadla?
O stavbě či rekonstrukcích uvažují rovněž v Jihlavě a ve finančně silném Sokolově. Sokolov chce postavit arénu pro 8 tisíc diváků, v jihlavských plánech figuruje přestavba současného stadionu. Také Boleslav plánuje investice - buď postaví chybějící severní tribunu, nebo opodál vybuduje úplně nový stadion.
Dlouhodobý plán „uzavřít" tribunou Stínadla mají i Teplice. Také tam, podobně jako v Boleslavi, chybí protější konstrukce. Nová aréna pro 14 tisíc lidí by měl vyrůst v Hradci Králové. Projekt Národního stadionu zatím vyčpěl.
Foto: Lucie Pařízková, Emporum, architekti Hrůša a spol., Impower Finance
