Naposledy doma
Dojatý Nezmar se rozloučil s Libercem, nevyhrál

Velmi emotivní rozlučku s domácími fanoušky zažil liberecký fotbalista Jan Nezmar, který po podzimu ukončí aktivní kariéru. Přestože Slovan prohrál s Plzní 1:2, jeho příznivci zůstali dlouho po konečném hvizdu v ochozech a skandovaným potleskem ve stoje děkovali loučící se klubové ikoně. Nezmar přiznal, že jen obtížně zadržoval pláč. Mrzelo ho, že se nemohl rozloučil vítězně a že kvůli zranění musel v 72. minutě střídat.

"Těsně po zápase byly ty emoce nejsilnější. Zadržoval jsem slzy a chvílemi se mi to i nepodařilo. Byly a jsou to hrozně emotivní chvíle," řekl novinářům Nezmar. "Kariéra byla dlouhá, s fotbalem se pojí strašně vzpomínek a zážitků. V téhle chvíli mám pocit, že něco ve mně se prostě urvalo. Snad mi to nahradí budoucnost," dodal pětatřicetiletý hráč.

Při své domácí derniéře se po čtyřech kolech vrátil do základní sestavy, vysněné vítězné rozlučky se ale nedočkal. "Jednak jsem zklamaný z toho, že jsme nevyhráli. A navíc je to umocněné tím, že to byl poslední zápas a bohužel jsem ho nemohl dohrát do konce. To mě strašně mrzí, je mi smutno," neskrýval Nezmar, že se mu hlavou honí hodně smíšené pocity.

Na hřišti toužil zůstat až do konce, prý to ale nešlo. "Nakombinovaly se dvě věci. Píchlo mě v koleni a pak když jsem odkopával balon, zase mi ujela stojná noha. Navíc do jedné nohy mě chytala křeč. Věděl jsem, že bych byl na stoperu už na obtíž, nechtěl jsem riskovat," řekl Nezmar ke svému střídání v 72. minutě.

Dojalo ho, jak se s ním po zápase fanoušci rozloučili. "Nesmírně si toho vážím, nebývá zvykem, aby to takhle proběhlo. Že zůstali na stadionu, i když se prohrálo, to mě strašně potěšilo. Je to signál, že si lidi cení té práce, kterou jsem poctivě odváděl. Já jen můžu slíbit, že do další práce vstoupím se stejným zaujetím," prohlásil člen Klubu ligových kanonýrů se 100 a více vstřelenými góly v nejvyšších soutěžích.

Z trávníku do managementu

Po konci aktivní kariéry bude působit v libereckém managamentu. "Bude to něco úplně jiného, ale zůstanu u fotbalu ve svém oblíbeném klubu a blízko lidí, které mám rád. Uvidíme, jestli mě to bude naplňovat jako fotbal. Chci věřit, že jo," uvedl. "Myslím, že bude spousta okamžiků, kdy budu litovat toho konce, protože se dá říct, že končím předčasně. Že bych nezbytně nemusel. Opustím něco, co miluji, snad ta budoucnost tu díru zacelí," doufal Nezmar.

U aktivního sportu chce každopádně zůstat, liberecké vedení mu možná i proto jako jeden z dárků nadělilo poukázku na sportovní vybavení. "Je vidět, že ze mě nechtějí mít obtloustlého bafuňáře," smál se.

Zatím ještě neví, zda bude dál hrát fotbal v nějaké nižší soutěži. "Mile mě překvapilo, kolik nabídek na další fotbalové působení jsem dostal. Budu si muset vzít čas na rozmyšlenou a vyzkoušet si, jestli na to budu, nebo nebudu mít čas. Jednalo by se o hobby úroveň, neumím si představit, že bych hrál třetí ligu, na to bych neměl čas," podotkl.

Vymění kopačky za brusle a hokejku?

Rád by se začal naplno věnovat hokeji. "Minimálně třikrát týdně. Byl bych rád, kdyby se mi v něm povedlo tak zdokonalit, že si zahraju krajskou soutěž," uvedl Nezmar.

V zimní pauze si prý zahraje i s plzeňským Pavlem Horváthem, s nímž si po prvním poločase vyměnil dres. "Domlouvali jsme se před zápasem, navíc jsem si od něj nechal podepsat tu jeho knížku. Potkáváme se i mimo fotbal, je s ním legrace. Ještě byla v plánu výměna trenek, ale do toho jsme se nepustili. Horviho dres byl jediný z Plzeňáků, do kterého bych se oblékl," smál se Nezmar.

Neví, jestli bylo utkání proti Plzni jeho posledním vystoupením, nebo se představí ještě v závěrečném podzimním kole na hřišti Dukly. "Absolvuji vyšetření a uvidíme. Pokud to jen trochu půjde, přerazím se, abych na to hřiště mohl. Ale v první řadě to bude na trenérovi," dodal bývalý hráč Opavy, Slovácka či Ružomberoku.