Na zlobivé ostravské rowdies se stály fronty. Marně

„Tatí, kdy už konečně přijdou?" ptá se malý capart svého otce. Společně nečekají na Mikuláše s andělem či jiné dětské potěšení. Chtějí vidět „ostravské čerty". Chuligány Baníku.

„Už jdou!" vykřikne při pohledu na modro-černý organizovaný mix policie a fanoušků onen klučík, dle dresu a šály příznivec Slavie. Ve Vršovicích se na baníkovské „exponáty" stála fronta. Bez přehánění. 

Starší pár s Tesco igelitkami nasadil vyděšené výrazy. Sirény, organizované šiky těžkooděnců, vrtulník, chaos, davy lidí. To vše u jejich oblíbeného obchodního centra - naproti slávistickému stadionu. Důchodci zkrátka vybrali špatný den pro nákup rohlíků ve slevě. „Panebože..." vyhrkne mužský člen postaršího dua, když vidí divokou situaci. Za chvíli ale už i on, společně ze svou drahou polovičkou, stojí na mostě a dychtivě čeká... Čeká, až přijde speciální průvod. Chuligánské „celebrity".

Mluvilo se o nich celý minulý týden. Zničí nový Eden? Budou stačit bezpečnostní opatření? Dostane fotbal, z něhož „odešla" policie, další ránu?

Teď jsou ostravští rowdies tady. Asi pět stovek. Křičí, skandují. Ale nic víc.  

Pykající plešatí "školáci"

Ani se nechce věřit, že prvotním důvodem k celopražské bezpečnostní pohotovosti byl (na první pohled) nevinný kulatý míč. Míč, který však bývá záminkou krve.  

Policie svůj úkol zvládla. Přivedla ostravské fanoušky před stadion. A dle nových pravidel byla řada na Slavii, aby s baníkovským „materiálem" dále nakládala. Nutno říct, že pražský klub se excelentně připravil.

U vchodů do ostravských sektorů hlídali muži, jejichž tělesná konstrukce hraničila s anabolickou přesyceností. A systém detailních kontrol - od alkoholu po nebezpečné předměty - i díky přirozenému respektu perfektně fungoval.

ČTĚTE TAKÉ: Baníkovci cestou do Edenu řádili, při cestě domů už ne

Opilý ostravský chlapík dostal dýchnout, jeho výkon se vyšvihl až na dvě promile. "Ty sem nesmíš," naznačil posunky člen edenské ochranky.

„Hej chlapi, p..a, co mám dělat?" ptal se načapaný ostravský opilec hordy plešatých kamarádů. Napřed to zkusil bez čepice, potom bez mikiny, s tričkem, s jinou čepicí. Ale prostě neprošel.

Jeho přátelé se pak na chvilku stylizovali do rolí legračně neposlušných školáků. „Dělej, dej mi žvejku, ať to ze mě není cejtit," pokřikovali jeden na druhého. Byl to roztomilý pohled - robustní muži v „bombrech", kanadách a dalších věcech s chuligánskou tematikou si nervózně dýchají do ruky, aby nebyl prozrazen alkoholový apetit.

Výsledek? Naprostý klid, fotbalová atmosféra. Žádné dělbuchy, bitky, násilí.

Vyprodáno? Ne 

Ale nebylo všechno tak růžově jednostranné. Zápas navštívilo 13 tisíc diváků. Magnet kola by si zasloužil vyprodaný dům. V pondělí, tedy v den zápasu, už však nebylo možné kupovat lístky. Navíc do sektorů, jež sousedily s baníkovským kotlem, se vstupenky téměř neprodávaly. Slavia vsadila na extrémní jistotu - maximální bezpečnost. Je pánem domu. Může si dovolit cokoliv.

Jedno je jisté. Ostravská zlobidla tentokrát neuspěla. Fronty na násilí se stály marně.

Foto: ČTK, Jan Zatorsky