Kdysi zářící slávistická hvězda pohasíná. Po jasné porážce v pražském derby se Spartou (3:0) to cítí i brankář sešívaných Radek Černý. Zkušený čtyřicetiletý brankář přiznal, že v současné době je tradiční pražské derby zápasem nerovných soupeřů.
Zatímco Sparta míří sebevědomě za titulem, úkol Černého a spol. je jasný: udržet svůj klub mezi tuzemskou elitou. A to bude ještě setsakramentsky těžký úkol.
Cestou na Letnou vám příznivci Sparty hodili půllitr do autobusu a rozbili jedno z oken. Vypjatou atmosféru derby jste tak nechtěně pocítili ještě před zápasem.
Co k tomu říct... To je asi individuální sparťanské jádro, co si myslí, že je dobré rozbíjet cizí věci. Normální člověk by tohle asi neudělal. Kluci u okna měli štěstí, že to skončilo pouze škrábancem pod okem. Nedej Bože, kdyby jim to spadlo přímo do něj.
Během zápasu k žádným problémům nedošlo, utkání se odehrálo před poměrně důstojnou a hlavně hlasitou kulisou. Dokázal jste si to na hřišti navzdory výsledku užít?
Atmosféra byla perfektní, těžko najdeme v této lize jiné utkání, které by mělo stejné parametry napětí a rivality, jako je derby. Člověk to ale musí trochu hodit stranou a soustředit se vyloženě na věci na hřišti. Emoce kolem je potřeba potlačit a hodit za hlavu.
Kdy jste pocítil, že proti Spartě nemáte šanci vyhrát?
Nedostávali jsme se do hry, nebyly tam šance. Možná až za stavu 2:0 tam nastala situace, kdy to smrdělo faulem. Kdybychom z penalty snížili na 2:1, dovedu si představit, že by to do nás nalilo energii a že bychom se chytli. Jinak jsme herně moc Spartu nepotrápili, hráli jsme hodně na náhodu.
Bolí vás více jednačtyřicetibodová ztráta v tabulce, nebo rozdíl ve hře, který byl na hřišti hodně znatelný?
(trpký úsměv) V tuhle chvíli pro nás není dobré ani jedno. Kdybychom byli Spartě alespoň vyrovnaným soupeřem, mohli jsme si z toho do příštích zápasů něco vzít. Ale oni byli prostě o třídu lepší než my.
Dá se Letenským vůbec v současném rozpoložení z vašeho pohledu čelit?
Těžko. Vzhledem k tomu, jak hrajeme, tak my určitě ne. Sparta umí hrát i jiným stylem, proti Plzni hrála nátlakově, každé utkání je pro ně jiné a dokáže se na to připravit. My sice chtěli zalézt a hrát na brejkové situace, ale když už jsme míč získali, tak se nám to vůbec nedařilo.
Přiznáváte, že rozpoložení v týmu není příliš dobré. To není nejlepší zpráva s blížícím se koncem sezóny a balancováním nad sestupovou propastí.
V posledních pěti zápasech se vše bude lámat, nemůžeme si dovolit prohrávat. Minimálně tři zápasy musíme vyhrát. Když tohle dokážeme, tak se zachráníme.
Ve Slavii nastupuje velký počet mladých a nezkušených hráčů. Nemůže to být problém v boji o záchranu?
Myslím, že ani starší hráči nemají se záchranou zkušenosti. Nebude to jednoduché, ale věřím, že to zvládneme.
Situaci vám zkomplikovalo i vítězství Bohemians, kteří se k vám nyní přiblížili na rozdíl jediného bodu.
My nemůžeme čekat, že všichni budou furt prohrávat. Je to o nás, my musíme začít vyhrávat, my musíme dávat góly! O Bohemce to není, je to o nás.
Je vám čtyřicet let. Nemůže být tento zápas vaším posledním derby?
(smích) Už dávno jsem myslel, že jsem zažil své poslední derby. Někdy před devíti, deseti lety. Těžko teď říct, emoce jsou někde jinde a nechci říkat, co bude a nebude s mojí kariérou dál. Určitě to nebude tak, že bych ještě pět let chytal. Sám ani nejsem rozhodnutý, budu to řešit až po sezoně.
