Nejlepší rozhodnutí Seppa Blattera

Snad žádné rozhodnutí Seppa Blattera neudělalo lidem v západních státech takovou radost. Jeho dobrovolný odchod berou mnozí jako jeho nejlepší rozhodnutí od roku 1998, kdy do funkce šéfa FIFA nastoupil. Ne všude se ale radují. V mnoha státech zavládl strach. A není divu, že jde o místa, kde to kvůli možnosti korupce nejvíce smrdí.

Kdo ví, co dohnalo Blattera k jeho nečekané rezignaci po pouhých čtyřech dnech po pátém zvolení do čela mocné organizace FIFA. Možná to bylo stupňujícím tlakem veřejnosti, který začal stoupat po razii přímo ve švýcarském srdci organizace. Nebo šlo o strach z toho, že americká FBI čmuchá stále blíž a blíž u dveří funkcionářského dinosaura Blattera?

Agilní penzista ani v 79 letech neztratil obchodní čuch na to, z kterých zemí dokáže dostat největší balík peněz. Ať už šlo o pět let starý šampionát v Jihoafrické republice, nebo blížící se mistrovství světa v Rusku či Kataru. Vítězila místa bez potřebné infrastruktury, o nepostavených nákladných stadionech nemluvě. Nad každou z akcí dodnes visí matematické vzorce plné účetně nezaznamenaných neznámých. Hrozba zrušení obou šampionátů rozhodně není nemožná. 

Ač na první pohled působil Sepp Blatter jako roztomilý stařík, jemuž byste bez skrupulí uvolnili místo v autobuse, pod vrásčitou kůží mu v mozku stále tikala kalkulačka, která počítá jen s milionovými ciframi.

Blatter si po sedmnáct let ve funkci věřil. S podporou z Ameriky, Asie i Afriky měl volební trumfy v ruce, byl neodvolatelný, fotbalově prakticky nesmrtelný. Klima zkostnatělé organizace, kde se hrálo na dlouholeté kamarádšofty a nahrávky důležitých funkcí, mu nesmírně vyhovovalo.

Pavučinové struktury FIFA, v nichž ulpívaly miliardy, dlouhou dobu skýtaly Blatterovi nedobytnou pevnost. Propracovat se k hlavnímu "pavoukovi" bylo dlouhou dobu takřka nemožné. Dokud americká FBI nezačala postupně odstřelovat, respektive vyslýchat a zatýkat lidi blíž a blíž Seppu Blatterovi.

Zprávu o tom, že mezi obviněnými je i jeho pravá ruka Jérome Valcke, už švýcarský kmet nerozdýchal a dal se na "útěk". Organizace, která se dlouhá léta zdála být kvůli výše zmíněným strukturám nereformovatelná, se najednou rozpadla. Stačilo na to pár dnů a pár zatčených.

Staříka, jenž za svou dlouholetou kariéru šéfa FIFA proslul vedle korupčních nařčení i nemístnými výroky na adresu gayů, žen, Italů, simulování a další a dalších témat, by už letos mohl nahradit nový vůdce. Nemusí to být zaručená výhra. Ale jedno je téměř jisté. Horší už to snad nebude.