Fotbalová Slavia přišla o jednoho z nejvěrnějších fanoušků a jednu z největších legend své historie. František Veselý miloval Slavii a její příznivci milovali jeho. Loni otevřel slavnostním výkopem nový stadion v Edenu, nechyběl na žádném domácím utkání. V pátek 30. října 2009 jeho slávistické srdce dotlouklo.
Hrál ještě dva dny před smrtí, v zápase internacionálů proti staré gardě Bíliny. Podle slov předsedy klubu Petra Procházky pro server iDnes.cz prý hrál jako tradičně - neunavitelně, uběhal v průměru o patnáct let mladší spoluhráče a nahrál na oba góly svého týmu.
"Frantu jsem měl hrozně rád. Bylo to výborný kámoš, výjimečný fotbalista. Podle něj by se dalo učit, jak hrát pravé křídlo. Hráli jsme spolu za reprezentační celek, potom za staré pány a na hřišti si maximálně rozuměli. On si dovedl navést záložníka tak, aby mu dostal míč přesně, kam potřeboval," řekl pro ČTK Antonín Panenka, který s ním slavil titul mistrů Evropy v Bělehradu v roce 1976.
Sešívaná legenda
Málokterý český klub se může pochlubit takovou legendou. František Veselý odehrál v sešívaném dresu 920 utkání, nejvíce ze všech fotbalistů v historii. Během patnácti let nastřílel šedesát dva branek.
ČTĚTE TAKÉ: Zemřel František Veselý, legendární fotbalista Slavie
Nikdy se mu však nepovedlo se Slavií vyhrát ligový titul. Vítězství v lize slavil během vojenského angažmá v Dukle Praha, po kterém se opět vrátil do vršovického klubu. V sešívaném dresu odehrál 414 ligových zápasů. Více než kdokoliv jiný. V letech 1965 až 1968 odehrál sto utkání v řadě, což je také rekordní počin.
Rod Veselých patří ke Slavii odnepaměti. Jak otec Františka Veselého, tak i jeho syn oblékali červenobílý dres. Právě otec, František Veselý starší, přivedl svého syna do Slavie už v osmi letech. Mladý František však napoprvé neuspěl, byl příliš malý. Šlachovitý klučina uspěl až na druhý pokus o dva roky později a mohl tak na vlastní oči obdivovat umění svého vzoru, jímž byl slavný Pepi Bican.
Pravé křídlo, to byl jeho zamilovaný post v sestavě. Svým pohybem dováděl obránce k šílenství. Motal jim hlavu, byl nezadržitelný. Když Slavia v roce 1967 vyrazila na světové „turné", odehrála 16 utkání ve čtyřiačtyřiceti dnech. František Veselý nevynechal ani jeden z nich. Jeho přínos mužstvu byl nepopiratelný. Neunavitelný, nezdolný, nepolapitelný.
Svou éru ve Slavii ukončil v 37 letech. V kariéře pak pokračoval ve slavném Rapidu Vídeň a nižších rakouských soutěžích. Ještě na prahu šedesátky absolvoval za internacionály, Kozlovnu nebo Amforu kolem 80 zápasů ročně.
V reprezentačním dresu nastoupil poprvé v roce 1965 a nosil jej dvanáct let. Za národní celek odehrál 34 utkání, startoval na mistrovství světa 1970 a o šest let později byl v Bělehradě součástí týmu, který vyhrál mistrovství Evropy. V semifinále šampionátu proti Nizozemsku byl jedním ze strůjců postupu do finále, když v prodloužení nahrál na gól Nehodovi a další vstřelil sám.
Symbol Slavie, patriot, zatvrzelý fanoušek, milovník Edenu. Sen o ligovém vítězství Slavie si splnil jako fanoušek v roce 1996 a dvakrát v uplynulých dvou ročnících. Ty navíc mohl oslavit na svém milovaném místě. V Edenu byl totiž loni na jaře otevřen nový stadion. Při přátelském utkání s anglickým Oxfordem se mu navíc dostalo pocty slavnostního výkopu.
V historickém dresu Slavie, starých kopačkách a se starodávným koženým míčem vyběhl na trávník. Zaplněný Eden mu tleskal vestoje. Byl to poslední potlesk, kterého se dočkal v dresu své milované Slavie.
VIDEOZÁZNAM ČESTNÉHO VÝKOPU PŘI OTEVŘENÍ STADIONU V EDENU:
Foto: ČTK
