Showman Franz. Jedna z pozoruhodných figurek v českém fotbalovém panoptiku. Trenérský kabaretiér, kterého ale občas dožene "syndrom smutného klauna". Zhruba rok co rok, tedy po každém nevydařeném angažmá. Naposledy skončil ve Slovanu Bratislava. Opět ve stylu rychle nabyl, rychle pozbyl.
Říjen 2004, Liga mistrů, Sparta Praha - Manchester United 0:0. Na jedné střídačce František Straka, na druhé Sir Alex Ferguson. Ferguson právě zjistil, že existuje nějaký František Straka (což vzápětí zapomněl). A Straka si zrovna uvědomil, jak strašně moc chce být Fergusonem. "Českým Fergusonem". Vydržet u jednoho týmu mnoho let, desetiletí. Jo! Tehdy mohl mít smělá přání. Vždyť remizoval se slavným Manchesterem. Jenže pak přišel vyhazov. První, třetí, pátý.
Přesuňme se do současnosti. Strakův životopis je divoký jako on sám. Česká liga, německá, rakouská, řecká, australská, polská, slovenská. Straka vždy přišel do nového prostředí s velkou pompou. Tým vyhecoval, zbláznil, napěchoval svou přemotivovanou rétorikou, srdíčkem, tataráčkem, olejíčkem, česnečkem a bůhvíčím ještě. Chvíli to šlapalo, pak se ale obnažila realita.
Tým nezvládl hrát na hranici svých možností dlouhodobě a vrátil se ke svému standardu. Strakova parta povětšinou strádala po stránce taktické a kondiční. Přišly porážky. Naposledy ve Slovanu dokonce sedm porážek v řadě. A další sbohem. Postup do základní skupiny Evropské ligy? Zapomenut. Vycucat, vyhodit.
Podobně je na tom i jiný vyhlášený trenér-motivátor. Petr Rada. I on rád řve, roztáčí emoce, nenudí. Ale stejně jako Straka je fotbalovým pocestným. Momentálně bez práce.
Manželka mi říká koloušku
Straka dráždí pozitivně i negativně. Svou krátkou trenérskou avantýrou ve Slavii si jakožto sparťanský srdcař poštval proti sobě slávisty i sparťany, jinak je ale vcelku oblíbený. Lidé se s ním dokážou ztotožnit, přestože tuší, že Strakovo sáčko má hodnotu zhruba jejich auta. Sedí jim jeho živelnost a spontánnost, s níž to občas přepískne. Třeba když před lety pro MF Dnes prohlásil: "Manželka mi říká koloušku anebo králíčku. A já jí říkám Bobíčku, ty moje zlatíčko," vyzradil Straka.
Vzpomínám si, jak před lety vyhrál František Straka čtenářskou anketu deníku Sport na téma "Kdo by měl trénovat českou reprezentaci". Nakonec ji opravdu vedl. Jeden zápas. Na postu provizorního trenéra porazil Maltu 1:0. Mimochodem, na lavičce nahradil právě výše zmíněného Petra Radu.
Jako by tento duel Straku tak nějak symbolizoval. Specialista na krátké tratě. Trenérská kategorie: rychlokvaška. Ideální do zachraňujících se týmů, nejlépe v druhé polovině sezony. Přesně tak začínala před rokem a půl jeho štace v Příbrami. Cíl nakonec splnil. Ligu zachránil. Jenomže na startu další sezony se musel z Příbrami pakovat. A tak se Straka pořád dokola točí v kruhu. Až je vám ho líto. Žádný Ferguson se nekoná.
Ještě nedávno se těšil, že se vrátí na Letnou - alespoň co by trenér soupeře. Jenže Slovan se utká se Spartou už pod vedením někoho jiného. Dost možná se ale Straka na českých trávnících přeci jen časem objeví. Pražská "S" jsou z kola venku, ale třeba takový Liberec by trochu promazat olivovým olejíčkem potřeboval.
