Vysněný postup do semifinále domácího šampionátu byl hodně blízko. O vstupenku mezi čtyři nejlepší evropské týmy se česká lvíčata rvala do poslední vteřiny. Remíza 1:1 s favorizovaným Německem ale nestačila a čeští mladíci si o medaile nezahrají. Kdo si ve třech základní skupiny zápasech řekl o nové angažmá? A komu se vystoupení na malém Euru příliš nepovedlo?
Mistrovství Evropy do jednadvaceti let. Ideální příležitost blýsknout se před zahraničními agenty a říci si o angažmá v některém evropském velkoklubu. Výběr kouče Jakuba Dovalila se na domácím mistrovství prezentoval parádním herním projevem. Jména některých lvíčat si skauti určitě poznamenali do svých notýsků. Jiní hráči zase na turnaj i kvůli zranění nebudou vzpomínat v nejlepším. On-line deník TÝDEN.CZ vybral tři hrdiny a tři smolaře českého týmu.
Hrdinové
Jan Kliment
Ruku na srdce: kdo jednadvacetiletého rodáka ze slovenské Myjavy s českým pasem před domácím turnajem znal? Ti ve fotbale zběhlejší možná něco málo slyšeli o talentovaném útočníkovi Jihlavy, který dal za celou uplynulou sezonu dva góly. Jenže po třech utkáních na malém Euru už o něm dobře vědí nejen všichni čeští fanoušci, ale také řada světových velkoklubů. V úvodním utkání proti Dánsku byl největším překvapením v Dovalilově sestavě. A jednoznačně největším šokem také přímo na hřišti. Byl zdravě drzý, rychlý, skvěle technicky vybavený. Dánská obrana si s ním nevěděla rady. A ta srbská v dalším duelu už vůbec ne. Kliment se blýskl hattrickem a na tribuně to jen ševelilo, jak si zahraniční agenti poznamenávali jeho jméno do notýsků. V posledním utkání proti Německu už to z jeho strany nebylo úplně ono. Bylo na něm znát zvýšené sebevědomí, až moc s míčem vymýšlel. Místo jednoduchého přistrčení nabíhajícímu spoluhráči často volil ještě technickou finesu a o balon přicházel. I tak ale zůstal největším českým objevem celého šampionátu.
Pavel Kadeřábek
Už před šampionátem se počítalo s tím, že právě on bude tím největším lídrem českého týmu. A tuhle pozici splnil do puntíku. Formu z ligy dokázal přenést i do dresu lvíčat. Hned v úvodním utkání proti Dánsku plně dokázal, jak je pro Dovalilův výběr platný, a parádní trefou poslal Česko do vedení. Hodně vidět byl i ve dvou následujících zápasech. Skvěle bránil a jen co si odbyl defenzivní povinnosti, už zase táhl český útok. Celých devadesát minut neúnavně piloval pravou lajnu, přesně tak, jak ho známe ze Sparty. Agenti na tribunách mohli jen zalitovat, že se už těsně před šampionátem upsal bundesligovému Hoffenheimu.
Ondřej Petrák
Společně s Kadeřábkem si každý zápas udržel hodně vysoký standard. Ve středu zálohy naprosto zastínil svého bývalého spoluhráče ze Slavie Jaromíra Zmrhala. Vyhrával osobní souboje, parádně odebíral míče, bořil soupeřovy útoky. Přestože hraje na pozici štítového záložníka, hodně se snažil i směrem dopředu a k poctivé defenzivě přidal i konstruktivní rozehrávku. Byla na něm znát pohoda a pravidelná herní praxe z německého Norimberku. Po výkonech na šampionátu by o něj mohl být zájem i v první bundeslize. A hodně hlasitě si řekl také o pozvánku do seniorské reprezentace, kde na štítu zálohy zrovna nezáří Lukáš Vácha. Petrák by mohl být pro kouče Pavla Vrbu ideální alternativou.
Smolaři
Václav Kadlec
V německém Frankfurtu se mu příliš nedařilo, po návratu na Letnou ale notně pookřál. Během jarního hostování táhl sparťanskou ofenzivu a i přes zranění stačil nasázet devět gólů. A podobné výkony se od něj očekávali i na malém Euru. Jenže se stal tím úplně největším českým smolařem. První zápas musel vynechat kvůli dva roky staré červené kartě, když se konečně dočkal a do druhého duelu nastoupil, neodehrál ani půl hodiny a musel střídat. Kvůli nešťastnému zranění se slzami v očích opouštěl hřiště. Druhý den už se s týmem loučil, vyšetření prokázalo poškozené vazy v kotníku a pro Kadlece domácí šampionát skončil.
Jiří Skalák
Přesně měsíc před startem mistrovství Evropy se zranil. Musel na operaci menisku a v jeho start věřil jen málokdo. Jenže dlouhodobý tahoun lvíčat o domácí šampionát nechtěl přijít. Za žádnou cenu. Ihned nastoupil na rehabilitaci a téměř zázračně se stihl dát dohromady. Hrál pod prášky, dostával injekce proti bolesti, přesto byl jedním z klíčových mužů české ofenzivy. Neodehrál ale ani jeden celý zápas. V tom prvním šel na hřiště na poslední čtvrthodinku, ve druhém utkání, ve kterém připravil dva ze čtyř gólů, opustil hřiště po sedmdesáti minutách a odstoupit musel i z toho posledního. Koleno sice vydrželo, ale po srážce se soupeřovým kolenem byl natolik otřesený, že musel střídat. Je ho velká škoda, mohl ukázat daleko víc.
Ladislav Krejčí
Jeden z nejzkušenějších hráčů v Dovalilově výběru, už dlouhé roky je stálicí v sestavě Sparty, pravidelně nastupuje také za reprezentační áčko. Jenže už několik měsíců se pere s úpadkem formy, jaro ho vůbec nezastihlo v optimálním herním rozpoložení. A to nedokázal najít ani na šampionátu. V prvním utkání byl neviditelný a hodně kazil. Jako by zapomněl jeho typické průniky po levé straně. V druhém zápase musel skousnout, že ho kouč Dovalil nechal celých devadesát minut na střídačce. Na lavičce náhradníků začal také duel s Německem, na hřiště se dostal až na poslední půlhodinu hry. Sice už po šesti minutách dal gól, kterým Česku vykřesal postupovou naději, celkovým vystoupením na Euru ale zahraniční agenty rozhodně neoslnil.
