Mohlo být lépe. Severní Irové, úvodní soupeř české reprezentace v kvalifikaci na mistrovství světa, byli k poražení. Remízu 0:0, ač na horké půdě, provázejí vrtošivé myšlenky, že tři body byly poměrně reálnou vizí.
Nebylo by to Severní Irsko, aby nepřivítalo český tým počasím, při němž by normální člověk raději zalezl pod peřinu a nalil si místní whisky. Prudký vítr, jenž si pohrával s nekonečnými dešťovými provazy, výrazně komplikoval fotbal. Chvílemi to byla spíše taková kopaná. Jinak to ani nešlo.
Utkání jsme sledovali v on-line reportáži - ZDE.
Petr Čech třeba jednou vyhodil míč tak daleko, že se až musel divit. Vítr balon zanesl až daleko před nohy Milana Baroše. Ten se pak taky divil - nestihl jej doběhnout a kopalo se od severoirské branky. Hrací předmět létal, jak chtěl.
První půle: tlak, šance...
Přesto i v severoirském marastu byli v prvním poločase Češi nebezpečnější, kousali. Ne, že by tlačili. Hráli chytře, vyrovnaně, spolehlivě. V první velké šanci se ocitl Libor Sionko, jenž po přesném pasu Radka Šírla zbrkle zakončil nevýraznou střelou, místo aby posunul na zcela volného Milana Baroše.
Severní Irsko - Česko 0:0 |
| Rozhodčí: Bebek - Petrovič, Šetka (všichni Chorv.). ŽK: Ujfaluši, Kováč (oba ČR). Diváci: 14.500. Severní Irsko: Taylor - McCartney, Craigan, Hughes, Evans - Baird, Brunt, Gillespie (84. Shiels), Clingan (46. O'Connor) - Feeney (73. Paterson), Healy. Trenér: Worthington. Česká republika: Čech - Grygera, Ujfaluši, Rozehnal, Jankulovski - Kováč - Sionko (67. Pospěch), Plašil, Polák, Šírl - Baroš (78. Slepička). Trenér: Rada. Kompletní středeční výsledky |
Petr Rada postavil dopředu právě novou hvězdu Galatasaraye Istanbul, techničtí běhavci Sionko se Šírlem pak měli Baroše ze křídelních prostor doplňovat. Tak nějak se to dařilo. A do poločasu se mohlo povést i sladké gólové vyústění jejich spolupráce - Baroš po přesném centru Sionka pálil hlavou vedle v jednoznačné šanci, v níž by snipeři světové třídy měli trefit branku.
Po právu se držel za hlavu. Jak už je poslední léta zvykem.
Poločas. Po něm jako by se Čechům do nevlídného belfastského večera nechtělo. A to přesto, že déšť ustal. Do druhé půle totiž nastoupili tuzemští fotbalisté snad otrávení, snad nepozorní, ale Irové je začali tlačit. Vyústěním byla dvojitá gólová příležitost domácích - nejprve výborným vyběhnutím zmařil tutovku Feeneymu brankář Čech, odražený balon pak napálil nad prázdnou branku Brunt. Radovi hoši se museli probudit, aby se nic podobného neopakovalo.
Češi začali více držet míč, navíc jej opět dostali na zem, což bylo dobře. Fotbalově totiž byli mnohem lepší než Irové, chtělo to jen řád a myšlenku. Ta bohužel nepřicházela. "Ale já hráčům nemám co vytknout. Možná nám chyběla větší odvaha jít do šestnáctky, více zakončovat," říkal po zápase novinářům trenér Rada. "Ale zápas jsme měli pod kontrolou."
Nápady v prachu
No jo, ale bez efektu. Naprosto. Od středních záložníků v čele s Jaroslavem Plašilem, jenž měl být ideovým vůdcem týmu, prostě chodilo na Milana Baroše málo míčů. A když už se k němu balon nějak dostal, Baroš zůstával utopen v zeleném defenzivním moři. Nepodporován, tak nějak sám. Navíc se ani jemu osobně nedařilo.
Škoda. Češi se snad uspokojili s bodem, zbytečně. Irové nebyli kousaví a houževnatí tolik, jak se čekalo. Kdyby trenér Rada posílil útok, udělal více pro ofenzivní tlak (místo toho vystřídal Pospěcha za Sionka a Slepičku za Baroše), mohlo to dopadnout lépe. Druhá půle byla špatná.
Remíza má kyselou příchuť.
Foto: AP
