Ostuda. Slovo, které kdekoho napadlo při pohledu na poloprázdný stadion na Letné. Právě zde sehrála česká fotbalová reprezentace svůj premiérový zápas v kvalifikaci na mistrovství světa 2018. A výsledek proti Severnímu Irsku byl tak nudný jako čeští fanoušci - 0:0. "Konečně se na to dalo koukat," juchal na svém Facebooku alespoň Fanklub defenzivního fotbalu.
Ani posvícení, ani průjem. Nová, výrazně občerstvená česká reprezentace nezklamala. Tým Karla Jarolíma předvedl solidní, poctivý výkon. Zejména ve druhém poločase. Šancí bylo až až, chyběl jen gól. A možná by ho tam Češi i dočutali, kdyby je pořádně hnali fanoušci.
Na Letnou jich dorazilo něco málo přes deset tisíc. Že je to dost? Není. Všude jinde chodí na reprezentaci houfy lidí, je vyprodáno. Myšlenka národního stadionu v Česku pro padesát tisíc lidí tak rázem působí jako vtip a čirá zbytečnost.
Český tým přitom všechny nalákal povedenou přípravou s Arménií (3:0), počasí bylo ideální... Jen to datum. Neděle večer. Češi si chtějí lehnout na kanape, zapnout Tvoje tvář má známý hlas a balit si fidlátka do školy či práce. Reprezentací nežijí. Ne teď.
Naštvanost po éře Pavla Vrby
Pohled na prázdné sedačky na tribunách budil hrůzu i lítost směrem k novému kouči Jarolímovi, který vlastně za nic nemůže. Zdědil naštvaný český národ po éře Pavla Vrby. Po zpackaném Euru. Na reprezentaci se kašle nebo nadává.
Budiž příkladem, že můj švagr-policista dostal pár lístků zadarmo a marně se je snažil rozdat po okolí. Všichni jako na potvoru v neděli večer něco měli. Lístek nechtěli ani zadarmo, natožpak za něj vysázet 200, 400 či 600 korun. Nejsou to přemrštěné částky, jen reprezentace prostě netáhne, chybí nadšení.
Na Letné se o atmosféru starala parta najatých bubeníků a kotel severoirských fanoušků se svými bojovými chorály. Naopak české příznivce měla před zápasem naladit dětská písnička Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo.
No, veselo nebylo. Ani po zápase, který Češi prostě měli vyhrát. Šance Krejčího, tutovka Nováka... Tahle remíza může mrzet. Je však evergreenem posledních let, že proti urputné defenzivě se český tým prosazuje špatně. Zlepšit by chtěl střed hřiště Darida-Pavelka, Václav Kadlec se po top výkonu s Arménií hledal, ve své kůži nebyl (a již dlouho není) ani Škoda. Ale Jarolím má dost času na přemýšlení, jak poskládat své vyvolené pro další díl kvalifikace.
Osmého října nastoupí Suchý a spol. v Německu, 11. října doma s Ázerbájdžánem. Tentokrát ve Vítkovicích. Zahlásí se vyprodáno? Spíš ne. Reprezentace ztratila pod Vrbou důvěru a bude pár měsíců trvat, než ji získá zpět. Povedené představení proti Němcům by ale mohlo hodně pomoct.
