Spasitel, zachránce, Tomáš Rosický. Fotbalový záložník je připraven pomoci české fotbalové reprezentaci v boji o světový šampionát v sobotním duelu proti Slovensku. Právě proti východním sousedům odehrál Rosický svůj poslední reprezentační zápas. Bylo to v listopadu 2007.
Před dvěma roky vyhráli Češi nad Slovenskem 3:1. „Kdyby to dopadlo stejně, bylo by to nejlepší," řekl Rosický na pondělním reprezentačním srazu.
ČTĚTE TAKÉ: V Arsenalu ze mě nejsou nadšení, pravil Rosický
Trable Čechů před derby se Slováky: Polák se těžce zranil
Záložník londýnského Arsenalu se pomalu vrací do velkého fotbalu. V letní přípravě odehrál dva poločasy proti Barnetu a Atlétiku Madrid. Na dvacet minut střídal i proti Glasgow Rangers. Jeho návrat vypadal nadějně, dostával se do solidní formy. Poté ale opět přišlo svalové zranění. Mimo hru měl být až šest týdnů, léčba ale nakonec zabrala jen poloviční dobu.
A trenér českého národního ho okamžitě nominoval ke klíčovému kvalifikačnímu utkání o mistrovství světa v Jihoafrické republice proti Slovensku. „Tomášovu nominaci jsem konzultoval jen s ním. Řekl mi, že normálně trénoval. Uvidíme, jak se bude ukazovat v tréninku," řekl k Rosického nominaci kouč Hašek.
Jaký je váš zdravotní stav?
Zvládl jsem poslední dva tréninky s Arsenalem a bylo to dobré. Teď si musím ještě vyzkoušet pořádně některé věci, protože ty tréninky byly spíš lehčí a méně intenzivní.
Říkáte, že jste zdravotně fit. Proč jste tedy nebyl nominován v sobotu k utkání proti Manchesteru United?
Mluvil jsem trenérem Wengerem a říkal mi, že mě proti Manchesteru United nevezme, protože nechce riskovat. Samozřejmě nebyl nadšený, když jsem mu řekl, že normálně pojedu na sraz. Ale chápal, že jedu, že máme zápas absolutně o všechno. V tom mi vyšel vstříc. A není důvod, abych nepřijel.
Jste tedy schopný v sobotu nastoupit proti Slovensku?
Já věřím, že budu připravený. Nikdo ale neví, jestli mě Ivan Hašek nominuje. Rozhodnutí je na něm.
Devatenáct měsíců jste nehrál soutěžní zápas. Jak jste na tom po herní stránce?
Musím říct, že fotbalově se cítím tak, jak jsem skončil. Necítím, že bych něco zapomněl. Když jsme hráli Emirates Cup s Arsenalem proti Atlétiku, byl to velký zápas. A i když jsem vlastně nebyl stoprocentně nachystaný, byl jsem v něm v pohodě platný, to mě povzbuzuje. I když nejsem na svém nejlepším, tak to v pohodě odehraju a mužstvu jsem platný. Všechno se odvíjí od zdravotního stavu.
Téměř dva roky jste nebyl na reprezentačním srazu. Co se v týmu změnilo?
Jsem hlavně rád, že jsem zase zpátky. Ty dva roky utekly hodně rychle. Kromě trenéra se toho moc nezměnilo.
Spolu s vámi se do reprezentace vrací i Jan Koller. Může návrat vás dvou na Slováky psychicky zapůsobit?
Je mi jedno, co to může znamenat pro Slováky. Pro nás je to jednoduché, my zkrátka musíme vyhrát a soustředit se jenom na náš výkon.
Během posledních dvou let se o vás hovořilo jako o „chybějícím kapitánovi". Vyběhnete v sobotu znovu s kapitánskou páskou?
Já ani nevím, jestli ještě pořád jsem kapitánem nároďáku. Za dobu, co jsem tady nebyl, se vystřídali dva trenéři. Není to však žádný problém, v Petrovi máme dobrého kapitána.
Foto: Robert Sedmík
