Špatné, špatné, špatné. Šampionát v Jihoafrické republice se vzdaluje. Čeští fotbalisté jsou v hluboké depresi, v kvalifikaci prohráli doma se Slovenskem 1:2. Hořela obrana, záloha nemyslela. Čili - už stereotypní popis české hry. Čeští diváci jen rezignovaně pískali. Slováci křičeli: „My jsme tu doma!"
ČTĚTE ANALÝZU: Reprezentační příšernost. Kouč Rada musí skončit
Výhra Slovákům notně přiblížila postup na světový šampionát. Čechům se naopak velmi výrazně vzdálil; pokud na něj ještě budou chtít pomýšlet, musejí vyhrát zbývající zápasy včetně zářijové odvety v Bratislavě.
Se Slováky český celek prohrál po dvanácti letech, poprvé v domácím prostředí.
ČTĚTE TAKÉ: Trenér Rada měl v hlavě rezignaci. Weiss ho bránil
Ve dvou zbylých zápasech „české" skupiny Severní Irsko porazilo na svém hřišti 1:0 Slovinsko, Poláci rozstříleli outsidera San Mario 10:0 (více čtěte ZDE). Co to znamená v tabulce? Vedou Irové (7 zápasů/13 bodů), 2. Slovensko (5 zápasů/12 bodů), 3. Polsko (6 zápasů/10 bodů), 4. Česko (6 zápasů/8 bodů), 5. Slovinsko (6 zápasů/8 bodů), 6. San Marino (6 zápasů/0 bodů).
HLASUJTE - kdo z Čechů hrál proti Slovensku nejhůř? - ZDE
Jakási abstraktní forma touhy Čechům sice od počátku nechyběla, bylo vidět, jak moc chtějí vlažným divákům ukázat, že umějí hrát fotbal. Avšak při převádění snů a cílů do praxe chyběl, hlavně v první půli, jakýkoliv hmatatelný důkaz - ať už v podobě tlaku, či alespoň nahrávek, střel...
Trenér Petr Rada poslal do útoku vedle Milana Baroše devatenáctiletého střeleckého panoše Tomáše Necida. Doprostřed zálohy postavil Davida Jarolíma. Pranic to nezměnilo utrápený charakter české hry.
KVALIFIKACE O FOTBALOVÉ MS 2010 - 3. skupina | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ČESKO - SLOVENSKO 1:2 (1:1)
Sestavy, ČR: Čech - Grygera, Kováč (71. Pospěch), Rozehnal, Jankulovski - Sionko (84. Lafata), Polák, Jarolím, Plašil - Baroš, Necid (78. Fenin).
ZÁPAS JSME SLEDOVALI V ON-LINE REPORTÁŽI - ZDE
Další zápasy: Polsko - San Marino 10:0, Severní Irsko - Slovinsko 1:0
|
Roztřesené české nohy
Odhodlání na delší čas vystřídala psycho nervozita. Nahrávky se pravidelně měnily v náhodné nakopávání, náznaky kombinačního fotbalu umíraly pod roztřesenýma nohama jednotlivých mužů v červeném. A Slováci zjišťovali, že tentokrát by to mohlo být jiné než jindy - o dost jednodušší.
Když věčně vlající stoper David Rozehnal předvedl další z široké zásoby chyb a nejistých zákroků, míč se dostal k Filipu Hološkovi, jenž posunul hrací věc na Stanislava Šestáka - a rychlík z Bochumi si na penaltě mohl zapálit cigaretu, uvařit si čaj, napít se, potáhnout si a zakončit do branky. Měl hrozně moc času. Slovensko vedlo 1:0.
Byl to šok. Češi se z něj vzpamatovávali ztěžka. Zaplaťpánbůh za „ulítlý náhoďák", kterým vyrovnali. Po rohu Jaroslava Plašila Jankulovski jen tak tečoval míč a ten prošel houštinou těl, lehce jej ťuknul slovenský zadák Škrtel - 1:1!
Ten gól snad spadl z nebe, kdosi nahoře se slitoval. Češi neměli první půli jedinou šanci, ba ani náznak. Příšerný byl především Jan Polák, jehož středopolařské schopnosti by se daly přirovnat k umu českých politiků bezproblémově vládnout. Záložník bruselského Anderlechtu kazil, co mohl. Ani David Jarolím nesplňoval dirigentská očekávání - měl sice náznaky, ale komplexně nic moc. Útočná dvojka si tak musela zbíhat pro míče hluboko do pole a pak jaksi chyběla vepředu.
Druhý poločas: český tlak, slovenský gól
Druhou půli se Slováci maximálně zatáhli - možná až zbytečně moc. Respekt ze soupeře nebyl na místě. Čechům to pomohlo. Do šance se dostával Baroš, ale v záklonu nedokázal levačkou zakončit. Domácí sice extrémně nekombinovali, avšak tlačili.
Bohužel, mnohdy zbytečně plakali. Jan Polák se vztekal jako holčička, které vzali mluvící panenku, pokaždé, když se jej někdo trochu dotknul. Baroš, Jankulovski, občas i jinoch Necid. Rozhazování rukama, modlení se... Vždyť to je fotbal!
ČTĚTE TAKÉ: Jsme v útlumu, přiznal skleslý gólman Čech
Šance sice měli (Baroš, dvakrát Necid, Jarolím trefil dokonce tyč!), ale málo, málo, málo. Chyběla invence, myšlenka.
Rada pak nepochopitelně celkem aktivního Necida stáhl ze hřiště a poslal do hry Martina Fenina. Diváci koučův krok ocenili pískáním.
A pak to přišlo. Rychlík Erik Jendřišek se dostal do brejku - poprvé Čech ještě jeho střelu ze samostatného úniku chytil, ale podruhé už měl slovenský hráč volnou cestu - dorážel do prázdné. Šok. Maximální šok.
Česká deprese byla hluboká. Už to nešlo. Rada schoval obličej do dlaní. Tušil, že jeho konec u reprezentace je strašně blízko. A Afrika daleko.
Foto: Robert Sedmík, ČTK
