Ještě nedávno by bylo spojení Milan Baroš-kočárek nereálně satirickým výjevem společenských rubrik. Jenže nyní je zlobivý chlapec českého fotbalu čerstvým otcem a říká: „Je to úžasný pocit." Touží si jej přenést i na slovenský trávník.
Jako by dospěl. V promluvách, které vedl s novináři na zámku Štiřín, kde se chystá česká fotbalová reprezentace, byl ochotný. Nevykrucoval se, neodsekával. Do národního týmu dorazil kvůli manželčině porodu s výrazným zpožděním. V sobotu už však chce být u toho - u české výhry. Jak jinak.
HLASUJTE: ANKETA: zvolte ideální sestavu pro bitvu se Slováky
Když přichází do sálu plného zrcadel, směje se a působí uvolněně. „Jsem rád, že to (porod syna Patrika) mám za sebou a že se můžu stoprocentně soustředit na zápas. Věřím, že to půjde," nepřipouští si odplutí myšlenek k Bosporu. „Samozřejmě, nechal jsem manželku v Istanbulu, je tam sama..." zamyslí se přece jen starostlivě. „Ale tohle je fotbalový život."
ČTĚTE TAKÉ: Na Slovensku jde i o miliony. Nádherná injekce, ví Hašek
TÝDEN.CZ spočítal: Češi mají zvučnější tým. Postačí to?
Konečně spořádaný talent
Vypadá to, že jeden z největších talentů českého fotbalu má v sedmadvaceti (konečně) uspořádaný život. Nejdříve prstýnek, teď kočárek. Už Ivan Hašek říkal v nedávném rozhovoru pro TÝDEN: „Milan čeká rodinu, je dospělý. Věřím, že se uklidní."
Teď už jen přenést pohodu z Istanbulu, a to jak rodinnou, tak fotbalovou, do reprezentace. V srpnovém přátelském utkání s Belgií se Baroš trefil téměř po dvou letech (z penalty). „Je mi jedno, kdo dá v Bratislavě gól. Mně jde hlavně o vítězství týmu."
Před ním a jeho spoluhráči je úkol dost těžký, avšak reálně splnitelný - vyhrát všechny zbývající zápasy kvalifikace a dostat se tak alespoň do baráže o Afriku.
„Slovensko bude první krok. A jak říkám, já pevně věřím ve výhru, o ničem jiném nepřemýšlím," doufá v sladkou pomstu za slovenské jarní ovládnutí Letné (Slováci v Praze vyhráli 2:1).
ČTĚTE TAKÉ: Slovenské počty. Češi mohou postoupit, i když prohrají
Tlak si Baroš plně uvědomuje, ale nikterak jej nesvazuje. „Je to poslední šance, jak zachránit kvalifikaci. Ale my máme zkušený tým, něco jsme odehráli. Jde o to, abychom nebyli moc přemotivovaní a podali maximální výkon."
„Speciální oslava gólu? Nejdřív ho musím dát..."
Táta Baroš prý, pokud dá gól, nechystá žádnou speciální oslavu. Vše bude spontánní. „To bych ten gól napřed musel dát, pak se o tom můžeme bavit," směje se a trochu ironizuje svoji gólovou potenci v reprezentaci.
Ta by se mohla zvýšit s návratem Jana Kollera. Ve své době patřila tahle dvojice k nejnebezpečnějším v Evropě. „S hráči jeho typu se mi hraje skvěle, nejlépe. On sklepává míče, váže si na sebe hráče. Já pak mám více prostoru a to mi vyhovuje," doufá Baroš v obnovení kdysi zabijácké spolupráce.
Foto: Robert Sedmík
