Je velmi pravděpodobné, že ve čtvrtek se stane po Karlu Brücknerovi trenérem fotbalové reprezentace znovu Jozef Chovanec. Muž, který deklaroval, že není nakloněn změnám jak v národním týmu, tak v českém fotbale vůbec. Nejsou prý potřeba.
ČTĚTE TAKÉ: Průzkum: volbu trenéra by teď vyhrál Chovanec
Poté, co se místopředseda svazu Vlastimil Košťál, který se ujal hlavní role při výběru Brücknerova nástupce, před časem nedohodl s Ivanem Haškem, stal se hlavním kandidátem na uvolněné místo Jozef Chovanec. Ten se do výběru přihlásil sám, zřejmě věděl, že bude mít velkou šanci. I díky tomu, že s Košťálem ho pojí velmi dobré vztahy z dob společného působení ve Spartě.
O místo u reprezentačního kormidla se slovenský rodák přihlásil nehledě na své výroky, že se již necítí být fotbalovým trenérem, ale spíše funkcionářem. Tato slova pronesl, když v závěru minulé sezony přebíral Spartu na několik posledních zápasů za odvolaného trenéra Bílka.
Přesto nyní mnohé nasvědčuje tomu, že to bude on, kdo se k národnímu týmu vrátí po úspěšném období olomouckého stratéga.
ČTĚTE TAKÉ: Chovanec a spol. doporučili: Ať fotbalisty vede Chovanec
Chovancova nominace vypovídá o tom, jak krátkou paměť mají současní členové výkonného výboru, kteří mu hodlají dát ve čtvrteční volbě svůj hlas. V paměti fotbalových fanoušků jistě zůstává podzimní baráž roku 2001, ve které reprezentace ostudně přenechala postup na mistrovství světa do Japonska a Koreje Belgii. Pod tímto neúspěchem je podepsán právě Chovanec. Ale popořadě.
Jozef Chovanec, bývalý uznávaný fotbalista a mnohonásobný reprezentant, převzal poprvé reprezentaci v lednu roku 1998 po Dušanu Uhrinovi. V té době měl za sebou pouhý půldruhý rok kariéry hlavního trenéra, za který stihl se Spartou získat dva tituly. Po neúčasti na světovém šampionátu ve Francii, měl před sebou tým nový úkol v podobě postupu na Euro 2000. Chovancovi se v té době všeobecně moc nevěřilo, jenže jemu se povedl jedinečný zápis do historie. V kvalifikaci na evropský šampionát tým pod jeho vedením jako první vyhrál všech deset zápasů. Reprezentace se tak rázem stala jedním z favoritů Eura v Belgii a Nizozemsku.
Reprezentaci zanechal v rozkladu
Jenže zápasy v supertěžké skupině s Francií a domácím Nizozemskem vrátily Chovancův výběr zpátky na zem. Reprezentace se na šampionátu pakovala už po základní skupině, přestože herně nezklamal. Kouč pak vedl tým i v následné kvalifikaci na světový šampionát do Asie. Postup z relativně lehké skupiny, kde nejtěžším soupeřem bylo Dánsko, se bral jako samozřejmost.
Vždy konzervativní Chovanec konečně přešel na moderní systém 4 - 4 - 2. Několik let poté, co ho úspěšně aplikoval vyspělý fotbalový svět. Po úvodní výhře v Bulharsku byl však důvod k optimismu. Jenže během dalšího průběhu kvalifikace se Chovancovi tým doslova rozsypal pod rukama. Kouč nedokázal v reprezentaci udržet disciplínu jak na hřišti, tak i mimo něj. Herní projev i Chovancův trenérský rukopis byl značně nejistý. Kouč ztrácel respekt fotbalové veřejnosti, především ale u svých svěřenců. Začaly prosakovat první zvěsti o porušování životosprávy na reprezentačních srazech v hotelu Praha. Že to tehdy nebyly jen fámy se ukázalo o několik let později. Rozklad se naplno projevil v již zmíněné Baráži s Belgií. Chovanec byl podroben zdrcující kritice odborníků i novinářů a tlak okolí ho donutil rezignovat.
Od té doby uplynulo dlouhých sedm let. Dostatečná doba na poučení z chyb a další profesní růst, který by nedával důvod ke znepokojení v případě jeho znovuzvolení. Jenže Chovanec si od té doby do svého trenérského Curriculum Vitae nezapsal zhola nic podstatného. Sezonu 2002/2003 strávenou v ligové Příbrami a rok 2005 v druholigovém ruském Krasnodaru s nesplněným cílem postoupit do nejvyšší soutěže. Je jasné, že pokud skutečně získá místo u reprezentace, díky trenérskému renomé to opravdu nebude. A změny? Zapomeňme. Chovanec naopak velmi dobře poslouží košťálovskému vedení k zakonzervování prohnilé fotbalové přítomnosti.
Vstoupí s ním reprezentace podruhé do stejné řeky?
Foto: Robert Sedmík, ČTK
