Kapitán anglické reprezentace, vítěz Ligy mistrů a neodmyslitelná klubová ikona od řeky Mersey. Řeč je o Stevenu Gerrardovi, který se na konci listopadu rozhodl ukončit bohatou sportovní kariéru. Během ní zažil řadu vzestupů i pádů. A to jak ve svém Liverpoolu, tak v národním dresu Albionu. Fotbalové trávníky přicházejí s jeho odchodem do "důchodu" o další osobnost. Kterými okamžiky se nejvíc zapsal do mysli fanoušků? A jaké momenty by nejraději vymazal?
1. Premiéra v áčku a gólové sólíčko
V klubu svého života, kterým se stal Liverpool, strávil Steven Gerrard dlouhých sedmnáct let. Poprvé vyběhl na trávník v červeném dresu roku 1998. Debut si připsal 30. listopadu 1998 v zápase anglické ligy proti Blackburnu. První trefa za "Reds" přišla o rok později. Hráč s osmičkou na zádech pomohl porazit Sheffield Wednesday v poměru 4:1. A gól to byl vskutku parádní. Populární "Stevie" dostal přihrávku do středu hřiště, prokličkoval mezi obránci až do vápna, odkud křižnou ranou propálil gólmana soupeře.
2. S Pohárem UEFA nad hlavou
V roce 2001 se střední záložník radoval z první velké trofeje. V německém Dortmundu zvedl nad hlavu pohár pro vítěze předchůdce dnešní Evropské ligy. Liverpool přešel přes Olympiakos Pireus, AS Řím, FC Porto nebo Barcelonu a ve finále narazil na Deportivo Alavés. Po základní hrací době však bylo skóre vyrovnané. Jedním zásahem pomohl Reds i Gerrard. O vítězství rozhodlo prodloužení, v němž rozvlnil sít vlastním gólem Delfí Geli.
3. Istanbulská pohádka
Velký fotbalový svátek a finálová noc v Bosporské úžině na jaře 2005 nezačala pro Liverpool vůbec dobře. V zápase o triumf v Champions League na světelné tabuli svítilo už po poločase hrozivé skóre 0:3, které si v první pětačtyřicetiminutovce vypracoval AC Milán. To by ale nesměli mít Reds Stevena Gerrarad, aby se jim nepodařil zázrak. Věrný klubista načal gólem dokonalý obrat, který se zapsal do historie fotbalu zlatým písmem. Mužstvo z města Beatles postupně vyrovnalo a v penaltovém rozstřelu Italy definitivně připravilo o titul v Lize mistrů.
4. Zakletá reprezentace. I s kapitánskou páskou
Už v roce 2000 zažil Gerrard svoji premiéru v národním dresu Anglie, když naskočil na hrací plochu v zápase proti Ukrajině. Postupně se vypracoval v jednu z reprezentačních opor, která dlouho navlékala na tričko i kapitánskou pásku. Žádný velký úspěch se však nedostavil. Na světovém šampionátu v Německu Angličané vypadli s Portugalskem. I díky ztraceným penaltám. Jednu z nich zazdil právě talent z Liverpoolu.
5. Lehké uklouznutí a titul v "prachu"
Liga mistrů i Pohár UEFA byly dávno dobyty. Titul v Premier League ale ne a ne přijít. Naděje byly vysoko na jaře 2014. Pak však přišel osudný zápas na Anfield Road, kam přijela Chelsea. Gerrarda sice fanoušci milovali, za inkriminovaný moment, ve kterém uklouzl a namazal soupeři na gól, ho však nějakou dobu proklínali. Blues tehdy vyhráli 2:0 a sen o titulu se pro Liverpool opět rozplynul.
6. Červená karta po půl minutě
Nesmazatelně se "Stevie" zapsal fotbalových análů také jedním excesem. Na jaře 2015 hrál Liverpool mač s Manchesterem United. Dny u řeky Mersey byly pro Gerrarda už pomalu sečteny a do zápasu vyběhl až ve druhé půli, aby pomohl zvrátit průběžný výsledek 0:1. Jediné, co se mu povedlo, však bylo oslabení svého týmu. Po pouhých 38 vteřinách pobytu na zeleném pažitu totiž nevybíravě zfauloval Herreru a rozhodčí ho poslali chladit vášně pod sprchu. Na sociální sítích pak musela ikona vytrpět nespočet posměšků.
7. You'll never walk alone
Liverpoolsku hymnu si naposledy vyslechl v květnu 2015 v duelu proti Stoke. Poté zamával věrným fanouškům a definitivně opustil Anfield Road. Po sedmnácti letech! Loučení bylo velkolepé. Na dva roky se pak Gerrardovou adresou stalo lukrativní Los Angeles, kde kopal za místní Galaxy.
Ať už to bylo při vítězství nebo porážce, Gerrard byl vždy věrným klubistou. Vytrvale odmítal nabídky zahraničních velikánů a zachovával přízeň Liverpoolu. I proto se stal mezi fanoušky ikonou a legendou. I když nikdy nedovedl Anglii k většímu úspěchu, patřil i k velikánům v reprezentačním dresu. Jeho hráčské služby pro fotbal jsou nedocenitelné. V příštích letech se uvidí, zda k nim přidá ještě něco navíc i z druhé strany barikády.
