Tomu legendárnímu vítězství se říká "Zázrak v Bernu". Triumf západního Německa na fotbalovém mistrovství světa 1954 je přesně jedním z těch důkazů, že sport má svérázné schopnosti měnit náladu, růžovět prokletý svět. Slavné německé vítězství nad "mimozemskými Maďary" teď dostává tvrdou ránu - možná jej provázely šokující okolnosti...
Senzační finálová výhra 3:2 dala zdevastovanému Německu nový poválečný impulz. "Naše velké vítězství lidi změnilo. Zase začali věřit. Protože když viděli, že jde dokázat něco, co je absolutně nemožné, dostali energii měnit věci," vzpomínal po čase střelec dvou gólů Helmut Rahn.
Maďaři byli fotbalové stroje, neporazitelné prototypy sportovní dokonalosti. Před finále v Bernu prohráli naposledy v roce 1950. Parta okolo fotbalových legend Ference Puskáse či Mihaly Totha psala nejslavnější příběhy historie maďarské kopané.
Ve skupině Maďaři porazili západní Německo 8:3, ale Němci následně vyhráli ostatní zápasy, což jim zajistilo finále. To mělo být jen formalitou, nadlidé z Uher už měli připravenu vítěznou hostinu, v zemi dokonce den před zápasem tiskli poštovní známky mistrů světa a rovněž vyrobili sedmnáct soch v životní velikosti, které byly připraveny zvěčnit triumf navždy.
Jenže Němci se přeměnili v nezdolatelné buldoky, fyzicky nepřekonatelné, herně dokonalé. Ultrafavorizované Maďary šokovali a porazili je, čímž vyvolali salvy euforie, přeměnu bolavých válečných vzpomínek do aktuální, alespoň chvilkové a celonárodní, radosti.
O to více otřásá fotbalovou historií studie Humboldtovy univerzity v Berlíně, která dlouhodobě pracuje na projektu "Doping v Německu".
Podle tamějších sportovních historiků existuje řada důkazů o tom, že před finále byl německým hráčům injekčně aplikován pervitin. Ten užívala německá vojska ještě za druhé světové války jako výtečný stimulant, jenž dostane z člověka "úplně všechno".
V dobách fotbalového pravěku neexistovaly dopingové kontroly, případný pervitinový švindl tak nebylo možno zjistit. "V injekcích měl být údajně vitamin C. A už jen tahle skutečnost je zavádějící. Proč by aplikovali injekčně vitamin C? To si stačí dát pomeranč," tvrdí jeden ze spoluautorů objevu Erik Eggers. "V tu dobu byl pervitin používán ve spoustě sportů, fotbal nevyjímaje. U německých hráčů byly injekce distribuovány s přísnou tajností a jediné, proč se o nich dnes ví, je proto, že několik hráčů následně onemocnělo žloutenkou."
V Německu vyvolala tato informace velké zděšení, protože vítězství z roku 1954 je v zemi považováno za jeden z historických sportovních milníků, ohromnou událost a rovněž počátek vzniku "velkého" fotbalového (západního) Německa. "Nic nebylo dokázáno, to je jediné, jak to můžeme komentovat," zní z fotbalového svazu.
Pochyby o tom, zda byl Zázrak v Bernu skutečně "zázrakem", či jen vyústěním metanfetaminové euforie, však již zůstanou.
