Působí jako zjevení, záhada pro fotbalové ufology. Loňský nováček anglické Premier League Leicester City panuje celé soutěži, donedávna neznámý útočník Jamie Vardy ničí letité rekordy. Šokující výsledky se stávají tradicí a předsezonní prognózy expertů působí jako hon slepých myslivců na lišky.
Dvaapadesát tisíc fanoušků na stadionu St. James Park povstalo. Tleskali Jamiemu Vardymu. Soupeři, který pomohl zdolat domácí tým a zároveň překonal rekord legendárního Ruuda van Nistelrooye. Trefil se podesáté v řadě a pomohl outsiderovi soutěže až na špici Premier League.
Leicester, město ze středu Velké Británie má za sebou dva tisíce let starou historii. Takový rok jako letos ale nikdo nepamatuje. Zdejší fotbalový klub, starý "jen" 134 let, vévodí nejvyšší anglické lize. Dosud Leicester City skončil nejlépe druhý, a to v roce 1929. Čtyřikrát usiloval o slavný FA Cup. Marně.
Teď za sebou nechávají oba velkokluby z Manchesteru, londýnský Arsenal, v tabulce mají o čtrnáct bodů více, než loňští mistři z Chelsea. Ne, tohle už není náhoda. Týmu prospěla změna, s níž se dokázal ztotožnit jen málokdo, tedy jarní odejití trenéra Nigela Pearsona, kouče, který vrátil Leicester mezi elitu. "Máme na spoustu věcí naprosto odlišné názory," loučil se s ním klub. A udělal dobře.
Tým jako pizza
Nahradil ho Ital Claudio Ranieri. Kouč se zkušenostmi z velkoklubů, jenž se proslavil paradoxně tím, že téměř nic nevyhrál. Teď je oslavován. Po zásluze. "Všichni dřou, táhnou za jeden provaz, hrají jeden pro druhého. Jsem šťastný za to, jak hrajeme," prohlásil po vítězství nad Newcastlem.
Těžko se vyhnout patosu, ale tým, jenž loni skončil na slušném 14. místě, ještě více semknul. Třeba i tím, že kádr pozval po vítězství nad Crystal Palace na pizzu, jako správný Ital. Splnil tak svou sázku. "Je dobré, že tým drží pohromadě. Pili ale jenom vodu," smál se. "Vědí, že dokáží tvrdě pracovat a zároveň si fotbal užívat. Samozřejmě je potřeba dávka štěstí. Štěstí je něco jako sůl, fanoušci jako rajčata. A bez rajčat není pizza," šplhnul si u fanoušků Lišek, jak se Leicesteru City přezdívá.
Další neopomenutelnou ingrediencí pizzy je také kvalitní sýr. Tím by mohl vyzrálý, osmadvacetiletý útočník Jamie Vardy. Trpělivý problémista, který se nevzdal. I když tomu byl hodně blízko.
Po práci na trénink
Jeho vrstevníkem je Lionel Messi. Stejně jako on nepatří zrovna mezi velikány, měří 178 centimetrů, což bylo v počátku jeho kariéry bráno jako velký nedostatek. Na žádnou slávu to nevypadalo, ještě před pěti lety kopal osmou nejvyšší anglickou soutěž za Stocksbridge. Aby uživil rodinu, vyráběl lékařské dlahy z uhlíkových vláken. A trénoval až po práci, místo večerního odpočinku.
"Pomáhal jsem lidem, byla to dobrá, ale pekelně těžká práce. Měl jsem z ní skoro zničená záda," přiznal. Sám si tehdy musel kupovat kopačky, ve Stocksbridge trénoval i po zápasech, kdy sprintoval do sprchy, aby stihl teplou vodu. "Kdo přišel pozdě, čekala ho nejledovější sprcha na světě," smál se s ohledem na minulost.
Nebyla ale pouze úsměvná. Za Stocksbridge hrával i s elektronickým náramkem, za rvačku nesměl několik měsíců vycházet po šesté hodině večer z domu.
Pak ale najednou začala jeho hvězda stoupat vzhůru. Přes Fleetwood se dostal až do Leicesteru, kterému před dvěma lety vystřílel postup do Premier League. Od té doby si čtyřikrát zakopal v anglické reprezentaci a nabídky velkoklubů se na adresu Leicesteru City jen hrnou. Třeba od Manchesteru United nebo Realu Madrid.
Průšvihář, jenž si image stihl pokazit i letos během pokeru, kdy se rasisticky ohradil na za ním stojícího Japonce, dál udivuje fotbalový svět. O víkendu dorovnal rekord Ruuda van Nistelrooye, trefil se v desátém utkání v řadě. "Dokázal jsem to! Teď uvidíme, co bude dál," nebojí se dalších výzev.
Ranieri: Miluji Vardyho!
"Jamie je jednoduchý kluk. Nemyslí na to, co od něj lidé očekávají. Chce jen vyhrát a ukázat svůj nejlepší výkon. Pracuje pro tým. Zamiloval jsem si ho," říká o něm Ranieri. "Není to typ útočníka, co čeká na míč a pak dá gól. On tvrdě maká pro tým a pak se dokáže prosadit," popsal jeho přednosti.
"Nejdůležitější ale je, že jsme vyhráli a udrželi čisté konto. Nikdy neříkáme, že je konec. Bojujeme až do samého konce a je to vidět," potvrdil Vardy Ranierova slova. A má pravdu.
Leicester už dokázal otočit několik zápasů, ani dvougólové manko pro ně v několika případech neznamenalo ztrátu bodů.
Ranierioho tým se nebojí útočit. Vedle Vardyho se může spolehnout třeba na Alžířana Rijáda Mahreze. Komplexního záložníka, který zamotal hlavu i nohy nejednomu obránci Premier League. I on dává góly, nastřílel jich už sedm a lépe než on je v Premier League hodnocený jen Mesut Özil, hvězda Arsenalu.
Tým se navíc může opřít o oporu v brance. Tu hlídá dánský gólman Schmeichel. Syn legendárního Petera, jenž pomohl vychytat Ligu mistrů a další dvě trofeje Manchesteru United v roce 1999. Jeho potomek poprvé vykukuje z jeho stínu. Povedly se i další nákupy, třeba Gokham Inler z Neapole či Japonec Shinji Okazaki z německého Mainzu.
"Potřebuji 25 hráčů, kteří věří ve svůj tým a nejsou sobci," prozradil svůj recept na fotbalovou "pizzu" Ital Ranieri. Nyní ho čeká další velký test. Už v sobotu na domácím hřišti přivítá druhý Manchester United. Budou jeho ingredience na Rudé ďábly stačit?
