Argentinská legenda Diego Maradona v 80. letech dovedla Neapol ke dvěma jediným mistrovským titulům v historii. Jestli mají Azzurri na Scudetto znovu dosáhnout, je to v této sezóně. Kandidátů na oslavy je sice momentálně přinejmenším pět, ale každý má svá specifika a slabiny. Mužstvo kolem extravagantního slovenského reprezentanta je na tom nejlépe.
A nejen kvůli průběžnému prvnímu místu v tabulce. Neapol od druhého kola neprohrála a dokonce i v Evropské lize sebevědomě ukazuje, jak je promyšlený systém Maurizia Sarriho účinný. Tým nastupuje dlouhodobě v takřka neměnném složení a všechno šlape absolutně podle představ. Gonzalo Higuaín střílí, Lorenzo Insigne připravuje, zbytek týmu se soustředí na vytvoření kompaktní platformy pro dvě nejdůležitější postavy.
Problém by mohl přijít s eventuálním zraněním jednoho z důležitých článků. Sarri sice už několikrát v průběhu sezóny musel sáhnout mezi náhradníky, ale krátkodobě vždy všechno proběhlo bez zbytečných bodových ztrát. Pokud by tým ovšem na čtyři měsíce přišel o Higuaína, Insigneho nebo Jorginha, vymakaný systém by se mohl složit jako papírový domeček.
Prezident klubu Antonio de Laurentiis by se tak v zimě neměl bát sáhnout do kapsy, aby si Sarri mohl vybrat pár dalších variant na jednotlivé posty. Každopádně musí přijít specifičtí hráči, nikoli marketingové modly, na což pravidelně doplácí ostatní týmy v Serii A.
Inter Roberta Manciniho neposílil v létě špatně. Hráči jako Jovetič, Kondogbia nebo Brozovič nezklamali a nově složený tým má výsledky. Jenže solidní obranná fáze bez údernosti v útoku má jen malou šanci na titul dosáhnout. Navíc je na tom Neapol v defenzivě statisticky úplně stejně.
V top pětce se pohybuje také Fiorentina, která zažívá symbolickou fotbalovou renesanci pod Paulem Sousou. Portugalský trenér ukázal týmu jasnou cestu. Navíc přivedl hladového střelce Nikolu Kaliniče, který začíná připomínat svými schopnostmi Roberta Lewandowského. Jediné co týmu chybí, je konzistence na hřišti i mimo něj. Mentální nevyrovnanost a náladovost opor typu Josipa Iličiče dává větší šanci soupeřům.
Zapomenout by se určitě nemělo ani na AS Řím nebo Juventus. Pravda je, že oba týmy mají momentálně co dělat, aby se otřepaly s těžkých ran z úvodu sezóny. AS v Serii A nehraje špatně, v Evropě ovšem dostává těžce na frak a dusno, které vzniká kvůli výsledkům a mediálního podrývání autority Rudiho Garcíi, k titulu nepomůže. Bez rychlého řešení se Římané rozhodně neobejdou.
Juventus na lavičce udržel Massimiliana Allegriho a vypadá to, že je konečně na vzestupu. Pravidelné výhry nad průměrnými týmy začínají nést body. Ještě to chce dlouhodobě zvládat duely s výše zmíněnými. Pokud by Bianconeri příští rok dosáhli na titul, což se vyloučit nedá, byla by to senzace evropského formátu, ačkoli by titul byl vlastně pátý v řadě.
Autorem je Michal Micka, fotbalový komentátor stanice Sport TV
