Příčiny úspěchu City: Gerrardova lobotomie a Pellegriniho injekce

Movitého šejka Mansúra už nemusí mrzet, že raději neinvestoval do dostihových velbloudů. Jeho oblíbená hračka, fotbalový klub Manchester City, mu konečně začíná dělat radost. Čerstvý anglický mistr má právo pomýšlet na ještě blyštivější budoucnost. S letošním kádrem ostatně na jinou než vítěznou mentalitu nemohou přistoupit.

Šest let, pět anglických trofejí. Pro mnohé týmy rovnice úspěchu, pro movitý Manchester City počet, který rozhodně nepředčil očekávání. Navzdory absenci úspěchu na evropské scéně se dnes západoanglická metropole ponoří do víru bleděmodrých oslav.

Nejúspěšnější ročník v historii klubu (vítězství v Premier League a Ligovém poháru) je třeba oslavit. On-line deník TÝDEN.CZ vyzvedl pět důvodů, proč si letošní šampion Anglie mistrovský pohár zaslouží.

Pellegriniho medicína

Z all-star týmu, jenž byl schopný se zaleknout i svého stínu, vybudoval sebevědomou skvadru, britský postrach. Rozháraný tým stmelil, napumpoval do něj endorfiny, hvězdy nechal dýchat a naplno využil jejich ofenzivního potenciálu. Znemožňovali úhlavní soky, 102 vstřelených gólů hovoří za vše. "Tenhle tým si zaslouží víc titulů. Toto není začátek něčeho nového, je to výsledek dobré čtyřleté práce. Teď musíme být nejsilnější i v dalších ročnících," plánuje první neevropský manažer, který si podmanil anglickou ligu.

Bída United

Když se řekne Manchester, odpoví většina sportem políbených lidí United. Po loňské sezoně se do fotbalových kanálů pakovali bleděmodří, letos se ale karty obrátily a manchesterské stoky patří tentokrát Rudým ďáblům. Fotbalisté z druhé strany města zabředli do fotbalové bídy, dvě jasné prohry s rivaly je srazily na lopatky. Právě tyto zápasy byly jedním z důležitých katalyzátorů konečného úspěchu Citizens i úpadku loňských mistrů. Stejně jako fakt, že United závěrečné boje o titul sledovali z uctivé vzdálenosti, mimo příčky zaručující účast v evropských pohárech.

Mentalita soupeřů

Arsenal neupustil od tradic a po skvělém startu se v jarní části sám odstřelil z mistrovských dostihů. Psychologická válka Josého Mourinha nevyšla. Chelsea vztyčila bílý prapor už před posledními koly. Samotnou kapitolou je pak Liverpool. Čtyřiadvacetileté čekání na titul mělo letos skončit. Jenže úžasně rozjetá sezona se zasekla na nejspolehlivějších součástkách. Kapitán Steven Gerrard je zralý na lobotomii, aby bolestivé klopýtnutí jeho milovaného klubu navždy zmizelo z jeho hlavy. Citizens stačilo jen vyčkávat v záloze a bez okolků přijímat nabízené dary z Londýna a Liverpoolu.

Faktor Touré

Jestli nějakého hráče závidí Manchesteru City celý fotbalový svět, je to Yaya Touré. Třicetiletý záložník z Pobřeží Slonoviny zraje jako víno. Umí být nesmlouvavým psem-obranářem i famózním exekutorem přímých a pokutových kopů. Spolu s Davidem Silvou tvoří supervýkonný mozek záložní řady Citizens. Jenže to není všechno. Vytáhlý Afričan letos nastřílel neuvěřitelných 20 gólů. Nejvíce z celého týmu. Kam se hrabe nečekaný sparťanský ostrostřelec Josef Hušbauer.

Kompaktnost

Ne, tenhle tým nemá vyloženou slabinu. Brankář Joe Hart zapomněl na své slabší chvíle a nevyvedl žádnou hrůzostrašnou minelu. Zkušená obrana vedená kapitánem Kompanym dovolila soupeřům jen 37 gólů. Záloha? Fotbalové souhvězdí, kde záři jednotlivců a ega velkých fotbalových pánů přebíjí estetika týmové spolupráce. K tomu si připočtěte gólové zabijáky, ať už je to Agüero, Džeko, Negredo nebo výše zmíněný Touré. Dokonalý mix fotbalových chutí dokořenila navíc našlapaná lavička náhradníků. Velcí hráči tady přitom byli už dříve. Jenže chybělo jediné - víra v sebe samotné. "Dřív jsem byl namyšlený, teď jsem dokonalý," mohou si, alespoň pro letošní rok, přivlastnit tuto arogantní hlášku angličtí mistři.