Na přelomu tisíciletí fotbalová Valencie patřila ve Španělsku i v celé Evropě mezi špičku. Dvakrát po sobě se dostala do finále Ligy mistrů a ve čtyřech prvních letech nového tisíciletí získala hned dvakrát španělský titul. Tyto sportovní úspěchy byly ale předzvěstí velkého ekonomického pádu. Celému klubu ještě nedávno hrozil finanční krach. Nyní všichni fanoušci netopýrů doufají, že s příchodem nového většinového vlastníka Petera Lima se úspěšná éra vrátí zpět.
Poslední desetiletí bylo ve Valencii velmi dramatické. Dluhy, které se dostaly až na 400 milionů eur, donutily představitele klubu prodávat největší hvězdy. Platy hráčů i zaměstnanců klubu se často opožďovaly a objevily se i problémy s konstrukcí nového stadionu Nou Mestalla. V lednu 2013 převzala kontrolu nad klubem prostřednictvím nadace místní vláda. Ta začala pracovat na ekonomické stabilizaci klubu a postupnému snižování dluhu.
V srpnu 2013 musela Valencie prodat nejlepšího útočníka Roberta Soldada do Tottenhamu poté, co londýnský klub uplatnil výstupní klauzuli v hráčově smlouvě znějící na třicet milionů eur. Z klubu odešel střelec třiceti soutěžních branek v sezoně 2012/13 (z toho 24 gólů vstřelil Soldado v lize).
Minulou sezonu se pokusil z pozice trenéra stabilizovat tým Miroslav Djukič. Moc se mu to nepovedlo a v prosinci 2013 ho nahradil Juan Antonio Pizzi. Valencie pod jeho vedením skončila osmá v lize a dostala se do semifinále Evropské ligy.
Na jaře se ale začalo mluvit o zájmu singapurského obchodníka Petera Lima, který nakonec po dlouhých jednáních převzal většinový podíl v klubu (70,4 procent akcií). Jeho příchod ve Valencii bouřlivě oslavili.
Peter Lim dostal přezdívku "Zachránce Valencie". Má dostatek prostředků, aby Valencii vyvedl zpátky na výsluní. Ihned po svém nástupu oznámil, že chce investovat do nových posil a zaplatit všechny dluhy. A začal tím, že trenéra Pizziho nahradil Portugalcem Nunem Espiritem Santem.
Valencii ovládla vlna naděje a euforie. Každý věří, že netopýři po deseti letech strávených ve tmě opět roztáhnou křídla a budou prohánět nejlepší evropské týmy. Varovným příkladem je ale Málaga, která před několika lety pod novým majitelem vyhlásila útok na Ligu mistrů, a teď má co dělat, aby se zachránila v domácí soutěži.