Dva podobné průmyslové světy, dva podobně maličká hokejová města. Dva vůdci, kteří by si titul jistojistě zasloužili. A zejména dva týmy, které si kvůli vidině mistrovského titulu bez okolků sáhnou až na samé dno sil. V sobotu startuje extraligové finále, v němž se střetne severočeský Litvínov se slezským Třincem.
Třinec vyhrál základní část, Litvínov skončil hned pod ním. V průběhu základní části vyhráli oba celky po dvou zápasech, bilance je vyrovnaná a stejné bude jistě i finále. Redaktoři on-line deníku TÝDEN.CZ se stejně jako v případě semifinálových bojů zamysleli nad pro a proti obou dvou celků. S kým souhlasíte?
Očima Marka Táborského: ZVÍTĚZÍ TŘINEC
Pohádkový příběh a dlouholetá víra v první titul ještě nejsou zárukou úspěchu. Ba co víc, dokáží i pěkně svazovat. Litvínov dosud nikdy titul nevyhrál - vzhledem k sedmdesátileté existenci klubu (z toho 56 let v extralize) je to pořádně dlouhá doba. Hodně bolestivé pohárové panictví. V tomto ohledu má Třinec navrch. Svůj první titul už má čtyři roky v kapse.
Oproti slavnému finálovému vítězství nad Vítkovicemi tým notně omládl, v kádru ale působí hned několik pamětníků, například Jiří Polanský, Martin Adamský, Erik Hrňa či náhradní gólman Peter Hamerlík. Přibylo k nim navíc hned několik hráčů s mentalitou vítězů. Ať už zkušený Rostislav Klesla, šikovný Jakub Klepiš... A nebo Zbyněk Irgl.
Anketa:
Komu přejete úspěch v extraligovém finále?
Právě poslední jmenovaný se stal potřebným třineckým hrdinou. Mužem, který Slezany zachránil od zmítající se Sparty. Rozhodl oba poslední zápasy a zařídil postup. Fenomenální návrat borce, který letos stihl přemoci rakovinu, kvůli které přišel o jednu ledvinu. Takový příklad houževnatosti a dřiny nakopne jakýkoliv kádr.
Zatímco Litvínov udivuje svou útočnou silou, má-li Třinec nějakou hlavní přednost, je to kompaktnost. Vynikající brankář Šimon Hrubec za celý rok o mnoho nezaostával za litvínovským Pavlem Francouzem. Ba naopak - ve statistice průměru inkasovaných gólů na zápas jej ještě předčil. Nutno dodat, že i díky skvělé třinecké obraně. Ta má totiž všechno. Tvrdé pořízky typu Klesla či Linhart, ale také ofenzivní šikuly typu Doudery a Trončinského. Útočné opory již byly zmíněny výše.
Během čtvrtfinálových i semifinálových bojů bylo navíc znát, že Třinec prověřili krapet odhodlanější soupeři. Zatímco na Litvínovu si vylámaly zuby marné Pardubice a poté i po náročném čtvrtfinále unavení hráči Komety Brno, Třinec narazil na elánem nabitou Mladou Boleslav a bolestivou sérii s kousavou Spartou. Právě těžce vybojované bitvy s Pražany mohou tým ještě více posílit.
Hokejoví fanoušci mají rádi lehce patetické příběhy typu: Jak chudý klub ke štěstí přišel. Není divu, na takových základech ostatně stojí většina legendárních úspěchů české reprezentace, slavné Nagano nevyjímaje. Jenže je třeba být i pragmatický. Třinec má lehce větší herní sílu, ale o poznání citelnější sílu finanční. Právě ta častěji v hokeji rozhoduje. Bohužel pro Litvínov.
Očima Tomáše Haisla: VYHRAJE LITVÍNOV
Třinec pořád ještě úplně nedokázal navázat na formu, která ho zdobila v základní části a díky které dosáhl na Prezidentský pohár. Čtvrtfinále S Mladou Boleslaví ho stálo až nečekaně mnoho sil a v semifinále se Spartou se podle očekávání nadřel ještě víc.
Série byla nesmírně vyrovnaná, hokejisté se na ledě vydali úplně ze všeho. Hned tři z šesti zápasů muselo rozhodovat až prodloužení či nájezdy. Třinec se nečekaně pustil i do zákulisního boje, snažil se Spartu rozhodit stížnostmi na rozhodčí i předsedu disciplinárky Karla Holého. Možná i tato nesportovní cesta byla jeden ze symbolů možné únavy.
A přestože teď v Třinci vládne postupová euforie, do kabiny Slezanů už se logicky vkrádá vyčerpání. Obě série stály Oceláře hodně potu, kvůli kterému nablýskaný kádr Ocelářů lehce reziví. Na regeneraci není mnoho času.
Zato Litvínov obě předcházející série play-off zvládl v pohodě. Pardubice i Kometu vyprovodil na dovolenou téměř tím nejrychlejším způsobem. Soupeřům povolil jen jedno vítězství. Ušetřil síly, zajistil si delší volno před závěrečnými boji. A právě to bude hrát ve finále tu největší roli. Síla kádrů je vyrovnaná a závěr play-off prostě vyhrává ten, komu zbylo více energie. A tím je v tomto případě jednoznačně Litvínov.
A návrat třineckého lídra Zbyňka Irgla? Úctyhodný, fantastický, neskutečný. Klobouk dolů! Tahle hokejová pohádka by si rozhodně zasloužila šťastný konec prolitý šampaňským z mistrovského poháru. Jenže stejný závěr by si zasloužil i Litvínov, jemuž se fanoušci soupeřů posmívají, nikdy za dlouhých 56 let v extralize nedosáhl na titul. Nyní má jedinečnou šanci jim zavřít ústa.
V případě neúspěchu by se totiž na podobnou možnost znovu dlouho načekal. Takový tým jen těžko přes přestávku udrží pohromadě. Hvězdný veterán Ručinský nejspíš definitivně pověsí brusle na hřebík, Francouz odejde do zahraničí, Petružálek se vrátí do KHL... Prostě teď, nebo nikdy!
