V minulosti se ve sportu už několikrát ukázalo, že jen drahé nákupy a hvězdná jména nemusí nutně znamenat, že přijde i vytoužený úspěch. Spousta "dream teamů" roli favorita nezvládla a místo radosti musela vstřebávat jen hořké zklamání. Příběh, který v letošní sezoně napsali hokejisté Komety, má však úplně jiný konec. A pro celé Brno ten vůbec nejšťastnější.
"Cesta zpátky na výsluní bývá často zdlouhavá," zpívá se v jedné pasáži oblíbené hymny brněnského klubu. Zdlouhavá skutečně byla, ale teď po jednapadesáti letech se jihomoravská metropole konečně dočkala a může slavit historicky dvanáctý extraligový titul. Čekání několika generací oddaných fanoušků je tak u konce.
A svůj sen si splnil také majitel a trenér v jedné osobě Libor Zábranský. Když do klubu v roce 2004 vstoupil, přebíral zadlužený celek, který vůbec nehrál extraligu. Kometa se trápila v nižší soutěži a měla starosti s tím, aby z hokejové mapy nezmizela úplně.
Postupně se ale všechno začalo obracet k lepšímu. V novém desetiletí pak už klub získal dvě stříbra a jeden bronz, vysněný pohár mu ale pokaždé těsně proklouzl. Až letos se to povedlo. "Cítím neskutečnou hrdost, hráči měli úžasnou kvalitu, charakter a morálku," neskrýval Zábranský po triumfu nadšení. A to, co se nepovedlo takovým trenérským jménům, jakými jsou Hadamczik nebo Kýhos, zvládl hned v první sezoně na střídačce sám.
Utřete slzu, ale to, co více než půlstoletí v Brně chybělo, je zpět! Hoši, děkujeme! Jsme MISTŘI! #TELH pic.twitter.com/EzTuWbPY8k
- HC Kometa Brno (@HCKometa) 19. dubna 2017
Nutno říct, že tým, který si sám složil, byl na českou ligu skutečně nadprůměrný. Erat, Němec, Kvapil, Zaťovič, Vincour. To jsou všechno nesmírně zkušené a kvalitní posily, které do Brna před sezonou přišly. K tomu si přičtěte brankářskou jistotu Čiliaka, který v posledních dvou měsících chytal možná nejlépe v kariéře, nebo další tradiční opory.
Už tak silnou sestavu pak Zábranský ještě vyšperkoval před play-off, kdy po předčasném konci sezony v chorvatském Záhřebu přivedl obránce Jakuba Krejčíka. A to se ukázalo jako geniální tah. Slávistický odchovanec vytvořil s Ondřejem Němcem první obranný pár a náramně si sedli. Krejčík ve vyřazovací části sezony nasbíral třináct bodů a stal se vůbec nejproduktivnějším hráčem svého týmu. Byl přesně tou rozdílovou postavou, která Kometě při minulých finálových pokusech scházela.
Šťastná "12"
"Naše síla je v tom, že se nikdy nevzdáváme," liboval si pětadvacetiletý bek po prvním duelu finálové série, který Brno dokázalo otočit. Má pravdu, komplexně složený kádr skutečně bojoval do poslední chvíle. A bilance, se kterou celým play-off prolétl, je impozantní. Série se Spartou a Libercem zvládl bez jediné porážky, dvakrát nestačil pouze na Hradec v semifinále.
Proto mohla na jihu Moravy propuknout euforie. Zasloužená, a navíc s krásnou symbolikou. K dvanáctému titulu Kometu dovedl jako kapitán Leoš Čermák, který na zádech nosí právě číslo 12. A se stejným označením dresu nastupoval i legendární Vlastimil Bubník, který měl "céčko" na dresu u všech předchozích jedenácti triumfů.
Dvanáctka se tak v Brně asi stane posvátným číslem. Je důležité zmínit, že tohle byl opravdu titul, který získal tým s velkým "T". Protože nezáleželo jen na hráčích, o kterých se píše výše. Každý hokejista měl svou důležitou roli a nebylo by fér jeho přínos opomenout. "Pro mě je to nejhezčí. O tomhle jsem snil během celého působení v klubu a teď to za dvanáct let vyšlo," zářil Zábranský radostí.
Ano, zase ta dvanáctka. Číslo, které letošní triumf Komety symbolizuje. "Navzdory všem, co se nám smáli, klíčí sláva stoletá," začíná refrén již zmíněné klubové hymny. Teď konečně vyklíčila. Čekání skončilo, sen se stal skutečností. Tenhle brněnský "dream team" svůj úkol zvládl na jedničku.
